Bitva do posledního náboje a nervy napjaté k prasknutí – i taková byla závěrečná kola samarkandského Grand Swiss. Rozhodovaly pevné nervy, chladnokrevnost v kritických chvílích a schopnost přemoci únavu. Čelo turnaje bylo nesmírně vyrovnané, bez jasného favorita. Vítězové si zaslouží uznání, ale stejně tak i ti, kteří neuspěli – protože kdyby se karty rozdávaly znovu, pořadí na stupních vítězů by bylo zcela jistě jiné. Vybrané ukázky jsou i tentokrát seřazeny tematicky, napříč se ale zaměříme na šťastlivce i smolaře. A tak můžeme začít… rovnou od konce…
Nemyslím si, že v Samarkandu se primárně bojovalo o první místa, a tedy i velmi příjemných 90 000 $ a 40 000 $. První dva hráči a hráčky si totiž vybojovali právo účasti v turnaji kandidátů!
Kterak šachy promluvily samy za sebe
S šachem jsem spojil svůj život a nemám rád Hanse Niemanna. Dodnes je pro mě záhadou jeho zcela netypický rychlý vzestup v covidové době (rating není všemocný, ale kupříkladu 2 313 k 15. narozeninám je přiměřeně radostné i na české poměry)…
Být svědkem jeho „výstupů“ coby vítěze Grand Swissu nebo postupujícího do turnaje kandidátů s nezbytnými americkými „velkohubými“ prohlášeními… nu, nesl bych to těžce. Anish Giri je bezesporu také kontroverzní postavou, ale zcela jistě světovou stálicí a skvělým teoretikem. Závěr soubojů v posledním kole jsem tedy sledoval – jak se říká – skoro se zatajeným dechem.
Začněme od konce a pojďme se lépe podívat na jedinou rezultativní partii čela turnaje: píše se 15. 5. 2025, Samarkand, 11. kolo.
Před posledním kolem vypadala tabulka čela turnaje takto:
Někteří čtenáři se možná zarazí u kolonky PH1. „Co je to zase za novotu?“ mohou se ptát. Před „Buchholzem cut-1“ tu totiž vidíme ELO ratingy. Ve skutečnosti nejde o žádnou čerstvou změnu – FIDE už od ročníku Grand Swiss 2019 používá jako první pomocné kritérium průměrný rating soupeřů (bez nejmenšího, tzv. cut-1). Každé pomocné hodnocení má ovšem své klady i vady. V praxi se kromě vzájemné partie, Buchholze a středního Buchholze, uplatňoval také tzv. progres (součet bodů v postupové tabulce), počet výher (zajímavé je, že menší počet proher se dosud nebere v úvahu 🙂), a někdy i bleskový rozstřel včetně armageddonu. Průměrný rating soupeřů – tedy v jistém smyslu obdoba výkonu v turnaji (performance) – přirozeně více nahrává hráčům s nižším vlastním ratingem. Ostatně díky tomu – rozdílu ratingu ve vzájemné partii – se stala vítězkou ženského Grand Swiss Rameshbabu Vaishali a nikoli druhá v pořadí Jekatěrina Lagno!
Brilantní popartiový rozbor koncovky, co říkáte!? Tak trochu úmyslně jsem ale vlastní analýzu pojal jinak. On totiž navíc ani Giri nehrál partii nejpřesněji. Analýza by se dala nazvat: vše se vším souvisí!
Konečné výsledky turnaje vypadaly následovně (kompletní jsou umístěné ve formátu pdf na konci článku)
V hlavní trojroli Vincent Keymer aneb hrubky kam se podíváme
Po období stagnace trvajícím asi 1,5 roku pronikl dvacetiletý Vincent Keymer mezi užší světovou špičku. Rozhodně bych ho rád viděl v turnaji kandidátů 2026. Nu, ještě není nic ztraceno. Pár míst je zatím stále neobsazených - formálně dokonce ještě pět!
Grand Swiss vyžaduje jinou turnajovou taktiku i strategii a favorité musejí podstupovat větší rizika! Nu, ale v takovém případě… kdo věří na štěstí, snadněji pochopí, že o vítězích a postupujících rozhodují… mávnutí motýlích křídel.
Podle mého je totiž pravděpodobnost, že by v druhém totožném turnaji postoupil byť jen jeden z dvojice vítězů, asi tak velká, jako kdybychom doma usedli k partičce dětské karetní hry Prší a dvakrát po sobě by všem hráčům přišly stejné karty!
Kritických momentů – oněch mávnutí – bylo samozřejmě více, ale osobně bych vyzdvihl tři z nich. Pojďme se tedy podívat na rozhodující okamžiky, v nichž snad shodou okolností sehrál vždy hlavní roli německý supervelmistr Vincent Keymer! Nu ano, chyby se od sebe liší jako den a noc… ostatně i proto jsem je vybral!
1/ Předposlední kolo turnaje, partie Keymer vs. Blübaum. Pozice černého v koncovce se rozpadá…
Jak byste na místě bílého pokračovali?
Po několika sekundách přemýšlení, s 26 minutami na hodinách - zjevně považuje zbytek partie za formalitu - táhne bílý 54.Vh7
… zbytek už nám ukáže krátké video!
Technický propočet, který dá zabrat!
Přede dvěma lety vyhrál velký švýcar na Isle of Man indický velmistr Santos Vidit. Po 7. kole samarkandského klání se dělil o 3. místo a čekal jej obtížný úkol: obstát černými proti Keymerovi.
2/ Bílý právě dobral pěšce na e3. Horší pěšcovou kostru černý v tuto chvíli kompenzuje aktivnějším postavením krále, a pozice se nachází v rovnováze. Avšak Vidit se ani po 25 minutách přemýšlení (sic!) nedokázal v pozici zorientovat; učinil hrubou chybu a koncovku prohrál!
Jak byste černému poradili pokračovat?
Vlastně vždycky, když vidím pěšcovou koncovku rozehrávanou velmistry vysoké úrovně, vzpomenu si na Kasparovova slova (volná parafráze): „V pěšcových koncovkách bychom měli být za deskou schopni určit jejich výsledek!“ Jinými slovy – dopočítat se do konce variant, analogicky k vyřešení rovnice. Snad se sluší dodat, že proti takovému vyjádření mistra světa se tehdy zvedla… nu, když ne vlna odporu, pak alespoň nesouhlasné reakce. Ostatně, minimálně profesionální trenéři a šachoví historici by měli vědět, že své poslední aktivní vystoupení (Linares 2005) zakončil exmistr světa prohrou proti Topalovovi… v remízové pěšcové koncovce! Caissa dovede být krutá!
Jste zvědaví, zda jste si se složitými problémy pěšcovky poradili lépe než supervelmistr a účastník turnaje kandidátů 2024? Celý záznam partie, ovšem i s Keymerovým rozborem koncovky, můžeme zhlédnout níže – zhruba od 15. minuty videa. Množství variant, které Vincent dokázal postihnout, je pozoruhodné a video rozhodně stojí za pozornost!
Co říkáte Keymerově analýze, vážení čtenáři? Jediné, s čím nemohu souhlasit: koncovka je prý čistě propočtovou záležitostí a neplatí v ní žádná pravidla vyskytující se v pěšcovkách! Ano, propočtu je v ní spousta, ale… pokud už se Vidit nemohl dopočítat k přesným závěrům, měl se řídit strategickými zásadami – vlastně nezbytnými lidskými berličkami! Jestlipak kupříkladu někdy slyšel o tzv. volných tempech?
Jiným způsobem – i když ve zjednodušené podobě – předává rozbor divákům též velmi populární streamer na kanálu Agadmators Chess Channel.
3/ To ale není vše! Obrovskou šanci propásl Vincent dokonce v posledním kole. V partii Erigaisi vs. Keymer museli vzhledem k situaci v tabulce hrát oba soupeři rovněž na výhru. Označíme-li bitvu za krkolomnou, domnívám se, že půjde ještě o slabé vyjádření! Podívejme se na klíčový moment, který stál Keymera – jak můžeme zjistit v tabulce – dokonce těsné vítězství v celém turnaji!
Kombinační čich
nám prostě buď daly sudičky do vínku, nebo ne. Šachoví velikáni většinou tvrdili, že do jisté míry se lze i v šachové fantazii (takto vědečtěji nazýval kombinační čich třeba Mark Dvoreckij) tvrdým tréninkem posunout výše. Zároveň však dodávali: výšin těch, kteří měli a mají „čich od Boha“, nelze dosáhnout!
Arjun Erigaisi bitvu v předchozím průběhu již řádně okořenil, když obětoval kvalitu za cenného ochránce krále. Po Keymerově blokádě centra 30…e4
reagoval á tempo předem plánovaným 31.Jf3??.
Dokážete najít vítězný postup? Černému se to po více než 4 minutách přemýšlení nepodařilo!
Záznam této dramatické partie nemohu samozřejmě vynechat. Šokující kombinační úder ukazuje Sagar v čase asi 6.52 min. Keymer ovšem mohl skórovat i později! Definitivně pohřbil svoje šance až kontrolním 40. tahem.
Zaručený divácký magnet
představují v naší krásné hře vždy kombinace a taktika obecně. Proto jsem ani sekundu neuvažoval o tom, že bych snad některé klenoty ze samarkandské sbírky zatajil! 🙂
Partie 1. kola ženského turnaje Omonova (2252) vs. Kiolbasa (2405). Uzbecká juniorka se startovním číslem 52 (turnaje se účastnilo 56 šachistek) vyřídila favorizovanou polskou mezinárodní mistryni… ale jak!
V přibližně vyrovnané pozici pokračovala černá 18…Vfd8??. Jakým způsobem bílá využila zcela necitlivé zacházení soupeřky s králem?
I druhá kombinace se udála v ženské souteži. V partii 3. kola Vaishali,R (2452) vs. Badelka,O (2375) zvolila budoucí vítězka turnaje standardní a silný plán s průlomem g4. Po 26.hxg4
(pozice levého diagramu) má v rukou iniciativu, ale jasno v pozici rozhodně není. Bývalá běloruská а ruská reprezentantka však pokračovala 26…Jfxd5. Jak partie pokračovala?
V partii 4. kola Amin Bassem (2636) vs. Divya Deshmukh (2478) hrála černá 32…f3.
Skoro mám podezření, že tohle vražení klínu do pozice bylo zároveň zamaskovanou léčkou! O problematice tzv. zbytkového (bývalého) obrazu – jakou dokáže nadělat v propočtu paseku – jsem se již v některých článcích zmiňoval… Zkušený egyptský velmistr (svého času člen klubu 2 700+) patrně pokračoval přesně dle Divyiných představ 33.Jg3.
Jak byste někdejšího supervelmistra za jeho omyl potrestali?
Mezi kombinačními perlami jistě nesmí chybět něco z tvorby legendy! Pokud se vám, milí čtenáři, v předchozích kombinacích a propočtech nedařilo podle vašich představ, vsadím se, že tu řešení objevíte. V partii Ivančuk vs. Bacrot následoval už jen jediný tah.
Jak Vasilij Michajlovič (Big Chucky 🙂 ) pokračoval?
Fenomén Erigaisi
Arjun Erigaisi v celkem typické póze zahájení partie. Jakoby z něho vyzařovalo: „Snad teprve kolem 15.- 20. tahu může dojít k nějakému překvapení, nyní jsem na všechny eventuality připraven.“ 🙂
Obecně vidíme téměř v každém přenosu Erigaisiho partií podobný obraz. V zahájení ušetří díky své perfektní přípravě spoustu času. Druhou věcí je, že dokáže před protivníka stavět stále nové a nové problémy. Pokud je soupeř překoná, nastává další fáze – často rozhoduje časová tíseň! Erigaisi umí vyvíjet i nesmírný psychologický tlak a, pokud mohu soudit, stává se z něho univerzál. Všestranně vybavený supervelmistr.
A tak bych řekl, že nejpodstatnější slabinou jeho hry je jeho vlastní psychologická vybavenost a nervozita v kritických momentech – větší, než by bylo zdrávo.
Coby pamětníkovi mi Arjun nemůže nepřipomenout právě mladého Vasilije Ivančuka. Příliš nepřeháním, když napíšu: ani jeden z nich totiž nikdy nemusel trénovat! A víte proč, milí čtenáři? Protože se zabývali a zabývají milovanou hrou permanentně! 🙂
Zcela typickou ukázkou jeho tvorby v Samarkandu je partie proti Samuelu Sevianovi. V partii Erigaisi vs. Sevian vznikla po 37…f6 pozice diagramu.
Jak byste na Arjunově místě pokračovali a hlavně - jaké varianty propočítávali?
Navzdory pozičním kánonům!
V partii posledního 11. kola Vidit vs. Mishra vznikla po tazích 1.Jf3 Jf6 2.c4 g6 3.Jc3 d5 4.cxd5 Jxd5 5.h4 c5 6.h5 Jc6 7.hxg6 fxg6 pozice diagramu!
Nejen zkušené matadory, kteří prošli klasickým vzděláním (a dávno tedy pochopili, proč už není třeba čeljabinská nebo Löwenthalova varianta porušením základních pozičních postulátů), ale i novější pokolení hráčů mohou při pohledu na diagram přepadnout… když ne rovnou mdloby, tedy pokušení začít výstavbu černého ihned vyvracet. Oslabená úhlopříčka a2-g8, slabé pole e6, izolovaný pěšec ‚e‘. „Tohle nemohlo vzniknout jinde, než v útrobách silikonového přítele! Gramotný šachista by tohle vědomě nehrál!“ prohlásí možná mnozí, i erudovaní šachisté. A přesto! Na šachovnici vidíme pozici přibližné rovnováhy – alespoň tedy podle mínění stejných silikonových monster!
Jak je to možné? V čem tkví problém? Jak takový poziční zločin obhájit?
Ve skutečnosti se ovšem dá počínání černého pochopit, a dokonce i klasickým způsobem vysvětlit! Bílý totiž postupem h2-h4-h5xg6 daroval černému 2 až 3 vývinová tempa!
Postup, který nabízím pro lepší pochopení faktu, že pozice se nachází v přibližné rovnováze, se opírá o základní didaktickou metodu názornosti. Používám jej už dlouho a nazývám princip maximalismu. O co jde?
1/ Přidejme černému (ještě) dvě vývinová tempa Sg7 a 0-0
Přednost (i když nikoli závratně velká) se celkem logicky přelila na stranu černého. Proč? Jen a jen díky dynamickým faktorům: náskoku ve vývinu (čas!) a bílému králi uvízlému v centru. Díky tomu, že v bílém ležení nevznikly žádné slabiny, ten pozici ustojí, i když v praxi by ji chtěl hájit asi již málokdo!
2/ přidáme-li černému (jen) jedno tempo Sg7
, engin dává svými oblíbenými třemi nulami najevo naprostou rovnováhu!
Můžete namítnout: „Nu, ale bílý se v původní pozici může přece klidně vyvinout 8.d3 Sg7 9.Sd2.“
Domnívám se, že v takovém případě by přišla k chuti trocha profylaxe a centralizace! Po 9…Jd4!N vzniká na šachovnici neotřelá pozice plná života.
Co z toho všeho vyplývá? Možná fakt, že poziční (statické) neduhy černého mohou mít význam pouze v případě, že by existovalo přímé vyvrácení. Takové cíle podle mého v naší základní pozici (po 7…fxg6) slibuje snad pouze výpad 8.Db3. Nicméně podrobné a hluboké rozbory ukáží, že černý pozici prostě drží. Souboj statických a dynamických faktorů nebude mít za normálních okolností vítěze. Rozbor možností v 8. tahu nabízím v analýze partie! Dodám ještě, že v partii volil Vidit 8.g3.
Když se nedaří
Mám za to, že nejhrůznější ze série Gukeshových tří proher po sobě byla ta první, proti Mishrovi. Této partii z pohledu černého vůbec nerozumím a ani se nebudu snažit pochopit, jaké varianty a hlavně hodnocení procházely mistru světa hlavou…
Zajímavější je, kolik zvědavců se na „zabíjačku“ mistra světa chodilo dívat…
Jako mladí jsme se spoluhráči, kamarády a kolegy pro tuhle krajně nepříjemnou situaci (s připrohranou pozicí na šachovnici) mívali trefné pojmenování: „A jéje, supi se slétají!“ Jednoho z dospělých vedoucích konkurenčního oddílu jsme dokonce přezdívali El Supo (dvojsmysl, ve španělštině toto zároveň znamená „on to věděl“!). Nevím, jak to pán – kterého z pochopitelných důvodů nebudu jmenovat – uměl, ale když už jsem já či mí kolegové partie vzdávali či se chystali rezignovat, bylo jisté jako smrt, že se nachází někde poblíž… 🙂
Gukesh si díky svému agresivnímu a induktivnímu stylu hry, ale hlavně skromnému a přirozenému vystupování, získal mé velké sympatie už dávno. Na jedné straně kolosální propočtové schopnosti, totální maximalismus, ale zároveň nedostatek klasického vzdělání, a tedy problémy se strategií a rozehráváním koncovek – toho všeho jsem si všiml už někdy v covidové době.
Gukeshovo vystoupení v Samarkandu odhalilo jeho slabé stránky – jak se říká – v plné nahotě. Jenže tohle vyžaduje samostatný článek. Moje rozdělaná práce s názvem „Gukeshova oslí ucha“ (tehdy jsem si zrovna všímal jeho příchylnosti k postupům a6+h6 hlavně – ale nejen – v italské hře) potřebuje výrazně rozšířit!
Stručně a jasně – bylo mi ho líto, ale potom jsem si všiml tohoto short videa!
Píšu to již podruhé. Autor série projevuje skvělý cit a úžasnou empatii! Tohle video zaslouží ocenění! A totéž platí pro všechny fanoušky, kteří zde přejí Gukeshovi brzký návrat. Skoro přesně před rokem lámal v Budapešti všechny rekordy... a ono to přijde znovu!
Jedna divačka napsala: „Tolik potřebné objetí. Ten kluk věděl, že ho potřebuje. Gukesh se hned cítil o něco lépe a cítila jsem to i já.“
„A zjevil se před budovou jako anděl,“ dodávám.
Mistr světa použil v turnaji třikrát Caro-Kannovu obranu – tedy ji definitivně zařadil do svého „seriózního“ repertoáru (s výsledkem +2, -1), přičemž se pokaždé dočkal dnes vysoce favorizovaného přetažení 3.e5.
Rozboru následující partie jsem věnoval mnoho hodin. Vidíme v ní vlastně vše! Vzniklé pozice střední hry a částečně i koncovky jsou natolik složité, že v určitých okamžicích není v lidských silách se v nich správně zorientovat – ať už se snažíme vše propočítat jako induktor Gukesh, či třeba používáme heuristické metody výběru a volby tahu kandidátu.
Gukeshovy zbylé Caro-Kanny z prvního a posledního kola turnaje jsou ke zhlédnutí ve videozáznamech níže.
Vítězové a poražení
První část článku, věnovanou tehdy ještě rozehranému turnaji, jsem zaměřil na vedoucího hráče Parhama Maghsoodloo. Vím, co se říká: po bitvě je každý generál! Přál jsem mu úspěch, ale zároveň jsem si zapamatoval, co uváděl v rozhovoru – nejméně pětihodinové přípravy na partii a poslouchání hudby. Podle mého má Parham problémy s fyzickou výdrží, což je zejména při jeho stylu hry závažný problém. V posledních pěti kolech tedy třikrát prohrál, což nakonec znamenalo vítězství, ale… pouze ve skupině šestibodových – tedy mezi 26. až 50. místem.
Ostatně o nic lépe nedopadla ani nasazená jednička Praggnanandhaa, který svoji poslední partii vyhrál v 7. kole!
Na 6 bodů se nakonec vyšplhal i Gukesh, který se po krizi stabilizoval a vyhrál dvě závěrečné partie.
Daniil Dubov: skoro se zdá, že Daniil Dmitrijevič přijel s 10 remízami do Samarkandu relaxovat; sedm remíz do 35. tahu – to hovoří samo za sebe!
Alexander Griščuk: snad hlavně pomáhal s přípravou své ženě Katerině. V bezmála 42 letech je dnes těžké uvěřit, že by mohl do turnaje kandidátů proniknout.
Jan Nepomnjaščij: ne a ne se dostat na +3, když v posledním kole navíc podlehl krajanu Jesipenkovi.
Srdnaté kandidátky proti mužské přesile
Openu se účastnily i dvě šachistky! Zajímavost jistě představuje, že obě skončili na -1, tedy s 5 body: Aleksandra Gorjačkina a Divya Deshmukh. O pořadí mezi nimi rozhodlo ve prospěch mladší až třetí pomocné hodnocení... 🙂
Divya vlastně pokračovala ve svých výtečných výkonech. Remízu černými kameny proti mistru světa zde demonstrovat nebudu. Na rozdíl od mých oblíbených pisálků–neználků, znaje z videí, zpráv a informací jaké vztahy panují mezi oběma mladými lidmi, si totiž nemyslím… nu, že by partie stála za studium 🙂 .
Opravdu pěknou ukázku s dnes oblíbeným systémem v boji proti sicilské s 2…e6 však v přehledu vynechat nemohu! V partii Deshmukh vs. Ivič použila bílá tzv. Westerinenův útok 1.e4 c5 2.Jf3 e6 3.b3!?...
Po 12…d6 vznikla pozice digramu.
Dokážete objevit nejsilnější postup v pozici? Bílá jej zahrála za 50 sekund, ale náš čas omezen samozřejmě není!
Půvabná Divya Deshmukh si účast v turnaji kandidátek již zajistila, mohla se tedy účastnit openu. Její rating se brzy přehoupne přes velmistrovskou hranici 2 500 a performance 2 613 též jistě hovoří sama za sebe…
Brilantní didaktik
Následující video – rozhovor a rozbory partií s vítězem turnaje – vzniklo pár dnů po jeho skončení, 17. 9. Osobně na mě udělaly největší dojem Giriho obecné strategické úvahy, zejména v partii proti Oparinovi kolem 22. minuty videa! (Partie ovšem stojí za studium od samého počátku.)
Grand Swiss zamíchal osudím
Kompletní výsledky obou turnajů jsou k dispozici po rozkliknutí souborů.
Celkove vysledky Samarkand 2025
V této chvíli jsou s jistotou známí pouze tři účastníci turnaje kandidátů 2026:
Fabiano Caruana (nejlepší výsledky roku 2024 – FIDE Circuit 2024)
Anish Giri a Mathias Blübaum (vítězové Grand Swiss)
Pravděpodbnými účastníky dále jsou:
Rameshbabu Praggnanadhaa (FIDE Circuit 2025 vede s obrovským náskokem)
Hikaru Nakamura (počítá se nejvyšší rating v období 8/2025 až 1/2026 – za předpokladu rovnajícímu se jistotě, totiž že Magnus Carlsen účast v turnaji odmítne, a též sehraného minimálního počtu partií)
Zbylá tři místa doplní vítězové Světového poháru (vyřazovací turnaj) hraného v indickém státu Goa od 30. 10. do 27. 11. 2025.
Všechny ukázky samarkandského klání, tedy první i druhé části článku, jsou k dispozici v přehrávači níže:
Giriho srandičky na nejrůznějších platformách jsou dobře známé. Jak si ale nizozemský velmistr s ruskými kořeny povede v turnaji kandidátů? Vyslouží si opět přezdívku Drawish Giri? Moskevských 14 remíz v TK 2016 mají jistě někteří čtenáři stále v paměti. Méně šachistů si však vybaví, že v „rozloženém“ TK 2020–2021 skončil na třetím místě… Počkáme a uvidíme!
