Motto: zacházíme-li odmalička s dětmi jako s bohy, jsou v dospělosti náchylní chovat se jako ďáblové (P. D. Jamesová v dystopickém románu Potomci lidí)
Žel, právě disjunkcí, textem za nebo, na mne letos působil řadu let nejzajímavější a nejsilnější domácí turnaj šachové velmoci. „Ale vždyť je vše v pořádku a na svých místech,“ může tvrdit jiný čtenář, který turnaj sledoval. „Opět zvítězil s náskokem Fabiano Caruana. Wesley So, mistr USA 2021, se stal opět remízovým králem, a Levon Aronjan i další někdejší vítěz Samuel Shankland mohli rozhodně podat lepší výkony.“ Ano, jenže to, co předváděla americká mládež, někdejší zázračné děti, spíše však sebestřední agresivní spratci, stojí za zamyšlení více. Neobvykle působí i neobyčejně vysoký počet vyslovených výpadků a logicky neobjasnitelných hrubých chyb.
Ve svých příspěvcích obvykle hned na počátku předkládám čtenářům závěrečnou tabulku turnaje. Jsem v tomto pořádkumilovný člověk, a tak si myslím, že by konečné pořadí nemělo obsahovat chyby. Ovšem chyba lávky sama o sobě. Přes několikahodinovou snahu se mně nepodařilo korektní konečnou tabulku mistrovství USA 2024 na internetu najít!
Na každé druhé stránce sice zvíte, že ceny se pohybovaly od 55 000 $ + prémie v soutěži mužů (open 🙂 ) a 40 000 $ za 1. místo v turnaji žen. Jste zahlceni fotografiemi šťastných vítězů, ale to podstatné chybí. V největší demokracii světa totiž ve všech směrech a situacích zásadně oslavují pouze a pouze vítěze. Nakoukněte, kterak vypadá americký seznam chess.results. Podstatné údaje tam zásadně nenajdete.
Nu, a tak není divu, že například na stránkách live.chessbase.com zatím nepochopili, že vypadne-li někdo z uzavřeného turnaje aniž by sehrál polovinu partií, jeho výsledky se anulují!
Konečné výsledky (nikoli korektní tabulka) vypadaly tedy takto:
Dostatečně podivné konečné pořadí Mistrovství USA 2024 ale vyhledat přece jen lze:
Čtenáři si zajisté všimli, že jeden z účastníků turnaj nedohrál. Tímto a psychopatickému chování některých mladých hráčů se budeme věnovat v druhé části článku.
Výpadky, nelogičnosti a děsivé hrubky…
Tak bych charakterizoval letošní mistrovství USA. „Hrubě chybují i nejsilnější šachisté!“ může kde kdo oponovat. No jistě, jenže jde o tendenci - počet takových šachovou hantýrkou řečeno plundrů.
Pro začátek jeden příklad za všechny. Podívejme se na pozici z partie Shankland vs. Aronjan hranou v 5. kole.
Jak tomu v dračí variantě sicilské již nějakou tu dekádu bývá, bez Rauzerova útoku nedá bílý ani ránu. Černý získal výtečnou hru a posledním tahem 21…Vc4 vytvořil dvě hrozby typických dračích úderů: 22…Jg4 a 22…Jxe4.
Po necelých 4 minutách přemýšlení však Levon Grigorjevič černou pozici doslova přepadl. Následovalo totiž 22.Jf5!!
Nu ano, hrozí 23.Dxb6 a vskutku je o čem přemýšlet. Chronometráž ukazuje, že Shankland se zamyslel na více než 9 minut a pokračoval odvážným, leč… zcela prohrávajícím 22…gxf5??.
„Někde se prostě přepočítal. Vždyť pozice je složitá, co na tom,“ řekne si možná kdekterý čtenář.
Ale jak prosím vysvětlíte tohle: Následovalo 23.Sh6 (uznejme, že nejen jediné, ale především zcela očividné; hrozí dvojtahový mat)
a černý se pohroužil do ještě delšího, tentokráte více než 10 minutového, přemýšlení! Po 23…Jxe4 24.Jxe4 Sxe5
(viz diagram vlevo) následovala skvostná kombinace 25.Jxd6!! s efektními závěrečnými variantami, které jistě čtenář rád objeví a propočítá sám. „A v čem tkví problém? Shankland prostě tenhle pěkný taktický úder zdaleka přehlédl, a když si jej všiml bylo již pozdě!“ může tentokrát argumentovat čtenář. Ano, totéž jsem si myslel sám, sleduje v noci ze Saint Louis přímý přenos 5. kola.
Je tu ovšem jedno ale. Pokud se ještě jednou pozorně zadíváme na pozici levého diagramu po 24…Sxe5, spíše najdeme celkem jednoduchou alternativní cestu k výhře, kterou by už elitní velmistr a někdejší supervelmistr propustit v propočtu neměl! Pravda, jde též o kombinaci (vynucený manévr s obětí – držme se nejjednodušší Botvinnikovy definice kombinace), ale věřte milí čtenáři, že takovou by byl schopen vyřešit i kdejaký můj 10 – 12letý svěřenec (jde o lehčí formu puzzle). Stačí napovědět: „Co ve složitých pozicích počítáme nejdříve?“ „Šachy, braní a silné hrozby,“ odpovídají již dekády moji žáci a žákyně!
Celá partie neunikla pozornosti streamerů. Přes neslavný konec má totiž i teoretickou hodnotu (Sam Shankland je pověstný precizní přípravou), tedy jsem zvolil video rozbor Sergeje Makaryčeva. Někdejšího sekundanta jak dvanáctého tak i třináctého mistra světa.
Chyby chodí v páru!
Kdo by neznal tohle šachové přísloví! V partii 9. kola Sevian vs. Dominguez Perez poznal bílý platnost rčení na vlastní kůži. Krom dvou opravdu ošklivých hrubek obsahovala ovšem partie ještě jeden mimořádně zajímavý moment. Ten bych rád čtenáři předložil primárně, a to v podobě testu. Podle volby toho kterého postupu se dá posoudit váš vkus, styl hry. Tedy pojďme na to.
Rovnou napíšu, že zkušený americký supervelmistr kubánského původu zřejmě velmi dobře chápal, že první část partie se mu – eufemisticky řečeno – příliš nepovedla. Možná dokonce věděl, že stojí zcela na prohru, a i proto tahem 25…Je7! nabídl protivníku kvalitu.
Otázka: kterak byste v tuto chvíli na místě bílého pokračovali?
Kompletní řešení naleznete v přehrávači níže. Nyní se ale pojďme přesvědčit, že chyby chodí opravdu dosti často v páru!
Vidíme, že bílý se v partii rozhodl oběť kvality akceptovat! V pozici levého diagramu stojí stále zcela na výhru, avšak pozice s různobarevnými střelci ve střední hře vyžadují obzvláštní přesnost. Pokračuje povrchním 27.Sd4?? Sevian nejprve vypustil svoji rozhodující výhodu. K povýšení střelce na forpost a k jeho centralizaci by samozřejmě muselo dojít, jenže bílý nevnikl až do útrob pozice! Proč jsem v pravém diagramu vyznačil bílého krále a věž? Namísto 27.Sd4 se mělo stát nejprve 27.Ve1!
a teprve po plánovaném A/ 27…Jg6 28.Sd4. Po B/ 27…Sb7+ již máme pro krále k dispozici nové pole 28.Kg1 Jg6 29.Sd4!+-.
Tím byl nepřímo chráněn pěšec f4: 29…Jxf4?? 30.De8+! s matem!
Nu dobrá, bojuje se dál. V pozici levého diagramu vytvořil černý po 28…Jg6 přímou hrozbu Jxf4. Domnívám se, že zcela zřetelně znovu vidíme jednoduchou taktiku 29.Ve1, díky které je pěšec f4 nepřímo kryt. V praxi vznikala nejasná situace, teoreticky se šance stran nacházely v naprosté rovnováze.
Musel jsem se něčeho přidržet, když se na obrazovce počítače objevilo 29.De6?? (pravý diagram). Po - už opravdu nevím, zda pro bílého překvapivém - 29…Jxf4 dokazuje mimo jiné i počítačové hodnocení přes -5, že odpor je marný. Co měl sympatický americký velmistr připraveno proti dvěma následujícím očividným tahům Jxf4 a Jxh3? Tedy zdůrazněme - pouze sběru materiálu ještě s drtivým útokem?
Snad i malé děti by zde dokázaly vymyslet 29.Ve1
opět s možnými kombinacemi s motivem slabé osmé řady. Tohle jsou prostě a jednoduše puzzle! Pozici si dovedu živě představit jako jednu z úvodních úloh tří či pětiminutovek na Chesscomu: černý zahraje Jxf4 a po De8+ Vxe8 Vxe8# systém přeskočí k další pozici...
Samozřejmě, že neméně důležité je i zde uvolnění pole g1 pro krále! Pokud se Sam Sevian obával 29…Se4, potom dodám, že bílý má k dispozici nejméně čtyři (sic) možnosti, jak udržet na šachovnici rovnováhu!
Až ve chvíli závěrečné redakce článku jsem na YouTube narazil na opravdu pěknou a metodickou analýzu a tedy i kritického momentu partie (přibližně 18. minuta videa). Tentokráte v německém jazyce.
Vrátím se posílen!
New York Magazine: Hans Niemann rok po skandálu s podváděním v šachu.
Takto či podobně hovoří celkem pravidelně, chtělo by se říci, kontroverzní osobnost Hans Moke Niemann, pokud by přídavné jméno již dávno neztratilo původní smysl a nebylo denně zneužíváno. V hodnocení osoby tohoto podivného mladého muže bývá světová šachová obec beze sporu rozdělená především dle vzorce je podvodník – není podvodník.
Zajímavé názorové pnutí bychom však mohli pozorovat v souvislosti s otázkou, zda Niemannovi celá aféra (ta počala právě v Saint Louis 4. 9. 2022 po jeho výhře nad tehdejším mistrem světa Carlsenem, jenž poté vystoupil z turnaje a odcestoval) ublížila či pomohla. Hans si dodnes ztěžuje na řadu zrušených turnajů a zápasů, které mohl jinak hrát. Podle svých slov toto martyrium trvá dodnes.
Na druhé straně už jen publicita dnes supervelmistra s ratingem okolo 2 730, a navíc i neznámá, leč jistě velmi slušná výše částky, kterou získal mimosoudním vyrovnáním sporu s Carlsenem, možná ve skutečnosti jeho újmu vysoce převyšuje.
Niemann ve svém poturnajovém streamu řekl, že s výsledkem na letošním mistrovství USA není spokojen. Kdo by ostatně s hubeným +1 a pouhými dvěma výhrami byl, že?
Hrubá chyba, jíž se dopustil v partii proti Ray Robsonovi, má nevšední psychologický podtext.
V pozici levého diagramu obětoval bílý zhruba polovinu svého zbývajícího času šesti minut a táhl 33.Se1(!!).
Tohle mohla být dost možná opravdu famózní psychologická léčka! Všimněme si, že dámský střelec přestává kontrolovat na už pohled významnou úhlopříčku a7-g1. Zejména bije do očí upuštění kontroly nad polem c5. To však není všechno. On navíc jaksi couvá a naznačuje, že jeho zájem bude směřován na dámské křídlo proti pěšci a5, popřípadě může i ohlídat forpostový bod b4 černého proti manévru Vb8-b4.
Toto se však ukáže jako brilantní klamání tělem!
Niemann, jehož styl, tedy silné i slabé stránky, lze poměrně snadno identifikovat i na základě nikterak hlubokých rozborů, se nyní ocitá v dynamicky napjaté situaci a nové okolnosti pozice mu zcela unikají! (Zda je toto zapříčiněné povrchní hrou v partii – v tuto chvíli mu zbývala více než hodina času na přemýšlení – ponechme nyní stranou.)
Po asi dvou minutách následovalo předpokládané, leč hrubě chybné 33…Sc5??.
V rozborech můžeme vidět, jak rychle se ještě před dvěma tahy téměř vyrovnaná pozice obrovskou rychlostí zhroutí. Krom toho v závěrečné (sic) exekuci bude hrát samozřejmě významnou úlohu ovládnutí klíčové centrální linie bílým.
Jak podle vašeho mínění bílý pokračoval?
Ku konci partie mohl ještě Niemann postavit léčku. Není úplně vyloučeno, že na sekundách by se bílý kontrolním 40. tahem chytil…
Po 39.Sf6 mohl Niemann odpovědět 39…Kf8 (!). Kterak byste bílými reagovali?
Čtenáři, které například zaujala Robsonem zvolená varianta, si mohou níže opět vychutnat rozbor Sergeje Jurijeviče.
Kuriozity posledního kola
Poslední kolo mistrovství. Pokud by Fabiano Caruana přece jen škobrtl, mohl by se stát mistrem USA dnes jedenadvacetiletý samozřejmě někdejší americký šachový zázrak Liang Awonder. Sledujeme partii Liang Awonder vs. Dominguez Perez.
Svým posledním tahem 40…Sf7-e8? prošel i černý časovou kontrolou a Liang Awonder měl tedy naprostý dostatek času rozmyslet se jak pokračovat. Objektivně se na straně bílého (již poněkolikáté) objevuje větší výhoda. Videozáznam ukazuje, že následující prohrávající hrubou chybu učinil spíše v řádu sekund nežli minut!
Následovalo 41.Dd3?? (diagram napravo)
Pokud vidíme pozici poprvé, potom není zrovna jednoduché vyhrávající postup černého najít! Ale přece jen, pokusíte se o to, vážení čtenáři?
Zázrační mladí talenti či sebestřední agresivní spratci?
Navždy mně v paměti utkvěla věta z dystopického románu P. D. Jamesové Potomci lidí: „Zacházíme-li odmalička s dětmi jako s bohy, jsou v dospělosti náchylní chovat se jako ďáblové.“ Jedna věta, která vystihuje vše, a o jejíž hluboké pravdivosti jsem se mohl během své dekád trvající trenérské praxe nejednou přesvědčit!
Permisivní či antiautoritativní výchova dětí: Nemůžeme na ně přece klást příliš náročné požadavky! Vytvoříme školy, v nichž se žáci v průběhu hodiny, pokud se cítí unavení, mohou odpočinout. Tedy instalujeme do tříd žíněnky nebo rovnou postele (toto prosím není vtip). Žádné memorování vzorečků či letopočtů, ale jen a jen pokus vštípit souvislosti. Uzná-li dítě za vhodné, promění se v pejska či kočičku. Tedy například v hodině matematiky na otázku kolik je 5+4 prostě devětkrát zaštěká (opět si nevymýšlím, toto se opravdu děje).
Šachisté však představují pomyslný vrchol inteligenční pyramidy a po vědění samozřejmě touží. Vysoce návykové a leckdy záměrně co nejstupidnější počítačové hry je tedy povětšinou tak úplně nezajímají. Zajímá je však podstata problémů! Pociťují euforii ze samotného procesu objevování, a tak to má být!
Takové děti a tedy i mladičké nadané šachisty najdeme všude: nejvíce mezi Jevreji, v zemích bývalého SSSR, Číně a Indii, ale i v Latinské Americe a samozřejmě i v USA.
A protože příspěvek se týká proběhlého mistrovství USA, zaměřím se samozřejmě na mladé americké hráče. Pominu i rasovou otázku, i když jak pohled na sestavu družstva USA na olympiádě, a zrovna tak na amerických mistrovstvích nemůže u mnohých nevzbudit údiv, u lépe informovaných v lepším případě i nezbytný úsměv.
Nemám přesnou informaci, zda v USA existuje nějaký pevně daný postupový klíč. Přesto mě již po několik let udivuje výběr některých šachistů.
Mistrovství USA se letos účastnilo pět velmistrů narozených ve 21. století (pro přehlednost, vědom si nepřesnosti, mezi toto počítám i rok 2000).
Samuel Sevian *2000
Hans Moke Niemann *2003
Liang Awonder *2003
Christopher Yoo *2006
Abhimanyu Mishra *2009
O Hansi Neimanovi bylo již řečeno a napsáno tolik, že bych dalšími úvahami jen opakoval již dávno známé. Ještě dodám, že Hansovi psychopatické sklony se projevily na loňském mistrovství. Po jedné z prohraných partií poškodil zařízení hotelového pokoje a musel zaplatit pokutu.
Uznávám, že jen chabým odvarem toho, co Nieman dokáže je následující video. Někdo se mnou nebude souhlasit, ale takováto vítězná gesta radosti (v samém závěru videa) patří… nu, k jiným sportům…
Co by se asi dělo, kdyby Hans rozhodující online partii prohrál?!
Samuel Sevian je šachista působící velmi solidním dojmem. Pokud byl v USA označován za zázračné dítě, tedy se podle představ mnohých příliš neprosadil. Jeho osobním maximem je rating 2 703. Ani o něm v podstatě není co psát.
Zázrak Mishra
Obrovskou publicitu získal v polovině roku 2021, kdy se mu podařilo o několik měsíců překonat skoro 20 let starý rekord Sergeje Karjakina coby nejmladšího velmistra šachové historie.
Abhimanyu Mishra vydal ve 12 letech svoji první knihu, a otec samozřejmě neváhal šachovou Ameriku ubezpečit, že do svého syna investoval 100 000 $ a… očekává návratnost…
Na stránkách Chessbase.com se můžeme dočíst toto: 27. 9. 2022. Tato kniha obsahuje odhalující autoportrét Abhimanyu Mishry. Nejmladší velmistr v historii šachu vypráví příběh velmi ambiciózního rodinného projektu. Abhi se za podpory svého otce, matky a sestry vydává překonat devatenáct let starý světový rekord. V červnu 2022, v době vrcholící pandemie Covidu, se mu to navzdory všem předpokladům podařilo: "Měl jsem skákat radostí, ale byl jsem tak dojatý, že jsem nakonec skončil se slzami v očích v otcově náručí.“
bez komentáře…
Šachová Amerika samozřejmě touží navázat na skutečné zázračné dítě a skutečného šachového génia Roberta Jamese Fischera. Když se dílo nepodařilo s Joshem Waitzkinem (o zázračném dítěti z kterého ve skutečnosti nic nebylo můžeme dokonce shlédnout film; viz článek O trenérech z 9/2023), vkládají se naděje do Mishry.
Joshua Waitzkin (narozen 4. prosince 1976) je bývalý americký šachista, mistr světa v bojových uměních a spisovatel. Byl považován za zázračné dítě… kolikáté??
Pro zajímavost se podívejme na tabulku loňského mistrovství:
Říjen 2023: Abhimanyu Mishra skončil na +2, vyhrál pět partií a dělil druhé místo! Tehdy se o něm hovořilo jako o nástupci Magnuse Carlsena, skoro jistém budoucím mistru světa a rozhovor střídal rozhovor. Jak takový výsledek srovnat s letošními -5, pěti prohrami a místem posledním?
Jenomže, alespoň mám ten pocit, že indicko-americký chlapec se ještě přece jen nachází na trajektorii relativně (tedy v Americe) normálně vychovávaného dítěte…
Většinu nevydařených partií prohrál Mishra v technických koncovkách a rozhodně má nad čím zapracovat…
Liang Awonder
Jméno tohoto ještě nedávno juniora (a samozřejmě též někdejšího amerického zázračného dítěte, jak jinak) jsem si zapamatoval po jedné jeho pěkné útočné partii proti Levonu Aronjanovi v gambitu, kterému jsem tehdy věnoval pozornost. Liang Awonder se stal též medailistou mistrovství Spojených států… v roce 2022:
Buďme kritičtí. Zhlédněme následující krátké video a rozhodněme, zda je duševně tento chlapec v úplném pořádku.
Zavěrečný boj i titul mistra Spojených států 2024. Ling Awonder začíná partii Anderssenovým zahájením 1.a3…
Incident Christophera Yoo
Zatímco loňské mistrovství v Saint Louis poznamenala nepříjemná událost s Hansem Niemannem a poškozeným zařízením hotelového pokoje (zařízení zdemoloval po další prohrané partii, konkrétně s Rayem Robsonem), v letošním roce došlo k něčemu podstatně závažnějšímu.
Přestože nejzajímavější se stala, alespoň pro mne, samotná partie Yoo vs. Caruana (tu podrobíme detailní analýze), psychopatické a následné kriminální chování 17letého mladíka (samozřejmě též někdejšího zázračného dítěte 🙂 ) nemohu čtenářům nezprostředkovat.
Shlédněme nejprve video samotného závěru partie.
Sedmnáctiletý velmistr, jehož rating v současné době nedosahuje ani 2 600 se zřejmě domnívá, že v partii stál zcela na výhru. Chudák Fabiano raději od partie kvapně odchází, aby od zjevně rozzuřeného a sebeovládání postrádajícího mladíka jednu neslízl.
Časy se mění. Kdybychom odevzdali v ‚mé době‘ rozhodčímu zápis partie v tomto stavu (partiář je stále považován v právním smyslu za majetek organizátora), riskovali bychom minimálně důtku, maximálně vyloučení z turnaje a disciplinární řízení. Vzpomínám si dokonce, že v krajském přeboru mužů západočeského kraje psal jeden z tehdejších největších československých žákovských talentů tak příšerně, že mu rozhodčí dal partiář přepsat. Když nebyl s čitelností spokojen ani podruhé (opravdu nebylo možné tahy identifikovat; napsat kupříkladu zkratku J přes tři řádky partiáře je již příliš 🙂 ), můj tehdejší šachový vzor se jal uzmout partiář domů a… přepsat záznam partie na psacím stroji 🙂
„Tohle ale dnes vůbec nic není,“ mohou opět argumentovat zejména mladší čtenáři. A mají pravdu. Hlavní a kriminální incident se odehrál až při odchodu – vyběhnutí Christophera z hracího sálu.
Napadení zády otočené (napíšu postaru) novinářky, resp. úder do zad s pravděpodobným pádem postižené, bylo následně přivolanou policií vyhodnoceno jako trestný čin. Samozřejmě, že toto video pravděpodobně není možné na internetu najít a bylo stažené. Policejní zápis byl potom formulován takto:
V prohlášení pro PEOPLE Metropolitní policejní oddělení St. Louis uvedlo, že „kolem 17:00, 16. října, byli policisté povoláni do Šachového klubu kvůli oznámení o 17letém muži, který zasáhl 24letou ženu zezadu pěstí. Mladík byl obviněn z napadení 4. stupně a na pokyn soudce pro mladistvé následně předán rodičům."
Za všechno může poziční oběť kvality 🙂
Shodou okolností se partie Yoo vs. Caruana stala nejzajímavější a nejobsažnější partií celého mistrovství! Mezi oběma velmistry zeje samozřejmě výkonností propast a vidíme, že Fabiano vlastní o více než 200 bodů vyšší rating. Je tedy zřejmé, že se černými pokusí hrát na výhru tím spíše, že turnaj ještě ani nevstoupil do druhé poloviny. Určitou míru rizika byl tedy Caruana zjevně ochoten připustit, spoléhaje i na relativní protivníkovu nezkušenost. I tímto prizmatem musíme partii chápat, když v samotných komentářích jsem si dovolil o riziku zauvažovat i zakonspirovat trochu více.
Mimořádně obsažná partie zasahuje mnoho jinak izolovaných témat: poziční oběť kvality, boj s dvojicí střelců, absolutní hodnota figur (náhled na ni různých šachových škol v historii), útok na krále, obrana, a v neposlední řadě psychologické aspekty: léčka nebo bluf, únosná či již neúnosná míra rizika...
Chceme-li se zabývat tak obtížným tématem jako poziční oběť kvality, měli bychom se takříkajíc nejprve vrátit ke kořenům. Tento strategický způsob je samozřejmě známý již dávno, avšak správný punc mu předal 9. mistr světa Tigran Vartanovič Petrosjan. Celé téma poziční oběti kvality by samozřejmě vydalo na objemný svazek, zcela jistě nikoli pouze na dnes obvyklá několika minutová videa, které můžeme najít na internetu. Ani zde ovšem tedy není místo na vysloveně hluboké bádání, a tak se musíme spokojit s tím, že vám, milí čtenáři, předložím krom vlastní partie jen jednu srovnávací ukázku.
Začněme poměrně jednoduchým testem.
Jedna z pozic vznikla v Petrosjanově staré partii, druhá se potom 'podobá' námi níže rozebírané ukázce.
V obou případech obětoval černý kvalitu a je na tahu. Otázky:
Která z pozic diagramů je pro černého výhodnější?
Jak byste hodnotili vyhlídky stran?
Absolutní hodnota figur a spory minulosti
Krátce se vyjádřím obecně k materiálnímu poměru (nikoli zatím ke kvalitám pozic na diagramech): Problém různých šachových škol minulosti se točí okolo absolutní hodnoty věže. V našich krajích а době je zvykem vyjadřovat absolutní hodnotu věže v pěšcových jednotkách celkem ustáleně číslem 5. Na tomto měla pravděpodobně primárně významný podíl německá škola v čele s Tarraschem. Jinak ovšem problém pojímala ruská – sovětská šachová škola!
Vzpomínám si, kterak mě před již dlouhými lety překvapila přepsaná Petrosjanova lekce, v níž v úvodu udával absolutní hodnotu věže pouze 4! „Jak je to možné? Co je to za nesmysl?“ prohlásí zřejmě hlavně mladší čtenáři, argumentujíce, že na netu přece píší…
Tajemství může spočívat mimo jiné v zaokrouhlení na celá čísla. V sovětské literatuře se můžeme dočíst, že absolutní hodnota věže činí 4,5.
Nu, a nyní milí čtenáři prosím zalovte v paměti! Jak a kam jste se na základní škole učili zaokrouhlovat například desetinná čísla s pětkou na konci? Já si vzpomínám, že nahoru, avšak můj otec tvrdil pravý opak! Samozřejmě že ti, kterým se – řekněme – matematika stala životním souputníkem, vědí o tzv. příklonu k sudé. To bychom však již zabíhali příliš daleko.
Velmi zajímavý článek mj. k tomuto problému vyšel koncem roku 2023 v ruském měsíčníku "Šachmatnoje obozrenije 64". Vynikající analytik velmistr Alexej Kuzmin zde popisuje své 'trenérské trápení' v šachově rozvojovém Kataru.
Do problému absolutní hodnoty figur na diagramech výše ještě navíc promlouvá konkrétní materiální poměr.
- v obou případech získal černý za kvalitu ještě i pěšce
- v článku Střelec nebo Jezdec?... se zaobírám Steinitzovským pohledem na hodnotu střelce a jezdce. Suma sumárum je tedy sporné, zda v pozicích obou diagramů vládne bílý materiální převahou, a zda poměr sil věž + jezdec vs. dva střelci + pěšec dává bílému materiální výhodu. V každém případě budeme mluvit o oběti, a debatu, zda v obou případech nešlo spíše o tzv. neekvivalentní výměnu, ponechejme pro tuto chvíli stranou.
Nebojme se obětovat kvalitu
Poziční oběť kvality patřila mezi dva obzvláštní mazlíčky devátého mistra světa Tigrana Vartanoviče Petrosjana (1929-1984). Omezený prostor článku mě nutil hledat takovou ukázku, která by z jedné strany obsahovala množství zajímavostí, z druhé se potom co nejvíce podobala hlavní partii Yoo vs. Caruana.
Partie Trojanescu vs. Petrosjan, Bukurešť 1953 se mně vybavila ihned. Jde o jednu – řekněme – z pěti nejslavnějších Petrosjanových partií s obětí kvality. Také jsem se těšil a byl velmi zvědav na to, kterak promluví do starých rozborů enginy. Nu, a co z toho všeho vzešlo? Čtenář může posoudit sám!
Ukázka s Petrosjanovými vstupy a poznámkami byla součástí lekce „Poziční oběť kvality“, kterou Tigran Vartanovič přednesl na Tbiliské univerzitě šachové kultury v roce 1982. Některé jeho závěry i uváděné varianty musíme tedy chápat v tomto kontextu!
Nyní tedy můžeme konečně přejít k závěrečné a hlavní ukázce. Bylo by vůbec zajímavé zjistit, zda se v průběhu partie Fabianovi vybavily některé souvislosti buď přímo staré partie Tigrana Vartanoviče nebo obecně jeho dílo, které k tomuto tématu zanechal. Dodám, že Caruana, na rozdíl od mnoha jiných přibližně stejně starých supervelmistrů, zcela jistě nepostrádá klasické šachové vzdělání. Vždyť se v dětském věku dostal po péče skvělého někdejšího sovětského, později ruského a španělského trenéra Borise Anatoljeviče Zlotnika!
Londýn 2018: Caruana podlehl v zápase o titul mistra světa Carlsenovi až v tiebreaku. Velmi bych sympatickému, serióznímu a pracovitému Fabimu – jak jej mnozí přezdívají – přál, aby šachovou korunu „ještě“ získal! Proč ještě? Inu, překonávat ‚útoky‘ mnohem mladších šachistů východu bude čím dál obtížnější… a Caruanu, který nejen mně připomíná Botvinnika včetně maximalistického pojetí hledání nejlepších tahů, žel občas podvádí psychika…
Neslavné Mistrovství USA se tedy podle mého stalo zejména v letošním roce i zřejmým odrazem úpadku americké společnosti v mnoha směrech! Jestliže násilí a agresivita prosakuje již i mezi intelektuální elitu, jakou zcela jistě tvoří vysoce inteligentní velmistři, je za minutu dvanáct… ne-li minutu po dvanácté.
Co si asi myslí o někdejších amerických zázračných šachových dětech právě zrovna staronový vítěz mistrovství Fabiano Caruana?...
