Mezi šachovnicí a zrcadlem: Fenomén Divya

Publikováno 06. 08. 2025

Mezi šachovnicí a zrcadlem!

Za léta práce s dívkami u šachovnice jsem si všiml jednoho tichého, byť nepsaného pravidla: čím více přirozeného půvabu a charismatu, tím méně šachové posedlosti, systematické dřiny – a často i ryzího talentu. A pak přijde Divya Deshmukh.

Devatenáctiletá dívka, která jako by toto pravidlo vůbec neznala. Krása, nepopsatelné charisma

a k tomu obrovské nadání a tvrdá práce, jakou u dívek vídám jen výjimečně. Na nedávno skončeném Světovém poháru žen v Batumi indická hvězda zazářila způsobem, který lze snad přirovnat pouze k zázraku „Gukesh 2024“. Nejvíc místa jsem tedy samozřejmě věnoval vítězce, přičemž materiál jsem tentokrát nerozdělil dle časové osy, ale tematicky.

Světový pohár žen, Batumi 5. – 29. 7. 2025, výsledky

Monstrózní akce se zúčastnilo 107 hráček ze 46 federací, přičemž Divya Deshmukh byla nominována díky vítězství na juniorském mistrovství světa 2024!

Reprodukovat na stránkách celého obrovského pavouka možné není, tedy jsem výsledky ohraničil osmifinálem…

Nepřijíždí státní delegace, ani nepřistávají zlatí hoši z Nagana 🙂. To fanoušci 30.7.2025 na letišti v indickém Nagpuru čekají na vítězku světového poháru! Vítají a milují krásnou dívku a úspěšnou sportovkyni, která… u své práce intenzivně přemýšlí!

Musím se učit koncovky!

Přiznám se, že jsem dva tři roky pochyboval, že by Divya mohla dosáhnout k nejvyšším metám. O důvodech se ostatně zmiňuji i výše 🙂 .

Šachistka nebo modelka?

Druhý důvod: Světový ženský šach sleduji dlouhodobě, a tak mohu samozřejmě porovnávat.

Co myslíte milí čtenáři: V jakém nejnižším věku dosáhla velmistrovského titulu představitelka něžného pohlaví? (Zdůrazňuji, že nemluvím o ženském titulu, který stojí objektivně níže, nežli splnění norem mezinárodního mistra.) Již ve 14 letech se to podařilo Hou Yifan! Koneru Humpy, finalistka letošního světového poháru, i dnes již legendární Judita Polgárová získaly velmistrovský titul v 15 letech!

Ostatně na turnaji ve Wijk aan Zee ani posléze v Praze mě tedy Divya svým výkonem příliš nepřesvědčila. Nepochybný taktický talent, výtečný propočet variant, psychická i fyzická výdrž, skvělá paměť a vynikající teoretická příprava zahájení, to jsou kladné stránky její hry. Na druhé straně, takových mladých šachistek je dnes nejen více, ale dokonce mnoho.

Jenže… nyní přišlo přesvědčivé vítězství na – jak se říká – mistrovství světa!

Říká se, že názory mění i zdánlivé maličkosti. Mě definitivně přesvědčilo až její vyjádření na tomto videu. Divyiny dojmy bezprostředně po vítězství byly takovéto:

Bez komentáře!

Závěrečnou rapid partii tiebreaku, v níž vznikla věžová koncovka, si podrobně rozebereme v druhé části (pokračování) článku. Ta totiž bude celá věnována jednomu typu věžových koncovek…

S šachovým životopisem 19leté Divyi Deshmukh se lze seznámit po rozkliknutí odkazu. Zivotopis Divya Deshmukh

Vhodně shrnulo Divyinu dosavadní kariéru i následující krátké video.

Tu nemohu nepřidat několik vět o dětech a mládeži: Radost z hloubání, odvaha, pracovitost, inteligence a disciplína! Možná nejdůležitější vlastnosti, které na Východě žijí a rozvíjejí se. Na tzv. Západě ovšem spíše odumírají. „Náhrada“? Tu ji máme: povrchnost, zbabělost, lenost, hloupost a lhostejnost. Zato doslova kvete sebestřednost, narcismus, namyšlenost a sobectví. Za dekády trénování tisícovky dětí a osobního kontaktu se stovkami rodičů jsem si postupného rozvolnění a úpadku nemohl nevšimnout! Nejsem sám…

Rozdělení dle témat

Příspěvek jsem tedy tentokráte rozdělil do čtyř hlavních tematických celků:

  • Útok na krále při oboustranných malých rošádách
  • Útok na krále v centru
  • Útok na krále v odloženém Alapinově systému
  • Věžové koncovky s materiální převahou vzdáleného volného pěšce

Po krátkém teoretickém úvodu (teoretické minimum) jsou do textu vložené vhodné diagramy objasňující základní pojmy i otázky či testy pro čtenáře. V partiové či analytické části se potom samozřejmě soustředím především na ukázky ze světového poháru a Divyiny partie. Některé ukázky doplňují dnes nezbytná videa.

Útok na krále při 2x0-0

Pojem útok se v šachu chápe jinak, nežli jej definoval první mistr světa Wilhelm Steinitz. Ten totiž ve svém zásadním díle "The Modern Chess Instructor" (1889) předpokládal, že strana, která útočí, musí mít objektivní výhodu. Jeho známé postuláty zněly takto:

„Útočit můžeme, jen pokud máme převahu.“

„Útočit můžeme, pokud máme převahu v centru nebo alespoň pevný střed.“

Snad ještě přidejme Steinitzovo veskrze logické (parafráze): „Aktivní strana musí útočit – nesmí přestat útočit pod hrozbou ztráty výhody!“

Steinitzova definice útoku však vlastně nikdy nebyla beze zbytku přijata. Vždyť každý z nás četl například poznámku: „Bílý útočí na královském křídle, černý na dámském…“

Shrnutí historické polemiky definice útoku jsem zadal AI. Čtenář ji může najít po rozkliknutí odkazu Utok dle Steinitze-definice a polemika

Na druhé straně je však zřejmé, že pro zahájení útoku musí být splněné určité podmínky. Jednou z nejzákladnějších je situace, kterou jsem ve svých trénincích vždy nazýval přečíslení.

Vypomůžeme si diagramem z partie druhého kola světového poháru Kamalidenova,M vs. Gorjačkina,A.

Jestliže není královská pěšcová palisáda ještě poškozená nebo rozbouraná (rovněž vzpomeňme Steinitze: pěšci stojí nejlépe v základním postavení 🙂 ), může být útok úspěšný a korektní pouze v případě, že počet útočníků (označení zeleně) přesahuje počet obranných figur.

Zatímco asi nikdo nebude argumentovat tím, že bílé střelce není možné považovat za útočníky, protože stojí daleko 🙂 , u obranných figur je tomu jinak. Názory se různí, ale osobně jsem vzal za svoji (a, pravda, poněkud si didakticky poupravil) tzv. Kasparovovu osu. (S obdobnou definicí přišel i sovětský velmistr, trenér a teoretik  Igor Zacharovič Bondarevskij, mimo jiné i trenér a sekundant 10. mistra světa Borise Spasského.)

Co je Kasparovova osa? Pravidlo! Mezi obránce krále počítáme pouze ty figury, které stojí na pravé straně šachovnice podle osy mezi sloupci ‚d‘ a ‚e‘.

V našem případě měla tedy bílá poměr přečíslení 5 ku 2 a plné právo útočit. V podstatě zde platí zásady analogické vojenské vědě. Nemůžeme vzít pevnost ztečí, jestliže počet našich vojáků několikrát nepřevyšuje počet obránců!

„Přečíslení vede k oslabení!“ Tím je myšleno, že v průběhu útoku bude obránce hrozbami přinucen oslabit svůj pěšcový kryt. Tak se nutně zrodí slabá pole v samé blízkosti napadaného veličenstva!

Pozice následujících diagramů vznikly či mohly nastat ve výše zmíněné partii. Řešení prvního samostatného diagramu by vám nemělo činit problém, zato rozlousknout další dva rozhodně není úplně jednoduché…

 

Třikrát totožné zadání: Jak a proč byste bílými pokračovali?

 

Skládání informací aneb vše se vším souvisí

Člověk zatím nevymyslel jiný vhodný způsob vstřebávání vědomostí nežli pomocí předchozího rozdělení do nejrůznějších skupin (množin). Proto existují nejrůznější obory lidské činnosti, na které jsme připravováni – specializace. Dokonce i v samotných odvětvích potom vznikají (zachovám-li jazyk matematiky a logiky) podmnožiny. Typickým příkladem je lékařství, fyzika i samotná matematika. Přehnaná specializace ale může na druhé straně uškodit. (Vzdělaní čtenáři jistě například vědí, co je celostní medicína.)

Analogický proces učení se děje i v šachu. Učíme se především jednotlivá témata, přičemž základní rozdělení zná asi každý: zahájení, střední hra, koncovka. V této kapitole se zabýváme tématem Útok na krále při stejných rošádách.

Skutečný vzestup výkonnosti však přicházípoté, co se nám začnou nabyté vědomosti skládat! Zapadat do sebe jako puzzle. Ostatně to je i důvod, proč výkonnost nejen velmi mladých šachistů téměř nikdy nestoupá lineárně.

První partie myslím vhodně demonstrovala metody vedení útoku, ale to není zdaleka vše! Nejen vyspělejší šachisté si jistě všimli, že bílá disponovala výhodou dvojice střelců! Kam mířím? Shlédněme k diagramům níže.

Posledním tahem bílá zahrála 28.Kg2, načež následovalo 28…Dd7.

Zatímco se silným, plánovitým a v partii hraným 28.Kg2 všichni souhlasí, spojené diagramy již demonstrují i něco jiného! Podle mého by nejméně 90% gramotných šachistů pokračovalo bez dlouhého přemýšlení 29.Vh1 (zvyšuje přečíslení), tedy stejně jako Meruert na levém diagramu! Enginy ovšem na první linii tvrdohlavě rýsují svoje 29.c4!!.

„Co to má být?“ zeptá se zřejmě řada čtenářů. Vše  je ovšem snadno vysvětlitelné, protože... vše se vším souvisí!

Představme si, že bychom namísto tématu útok na krále sledovali téma dvojice střelců ve střední hře. Došli bychom k základnímu strategickému postulátu: Střelci potřebují otevřené úhlopříčky! Osobně metodu, která vede k tomuto cíli, nazývám pročištění diagonál! Střelci připomínající tanky v ulicích měst potřebují volný průjezd! Zbavit se balastu pěšců (nejen) v centru, zatímco protivník jim naopak staví do cesty barikády! 29.c4 tedy potom není nic jiného nežli počátek strategie pročištění diagonál!

Pro nás zde může jít o navěšené téma... ostatně, proč by si dvojice střelců nemohla zaútočit na krále, že? 🙂 Konkrétní rozbor 29.c4 najde čtenář v přehrávači níže!

 

Druhou ukázku k tématu jsem vybral z dramatického semifinále. V něm se střetly zkušená indická velmistryně s čínskou vicemistryní světa.

V páté partii tiebreaku (blic 5+3), tedy celkově již sedmé, Koneru Humpy vs. Lei  Tingjie vznikla po 16.Vfd1 pozice diagramu.

Zde se dovolím položit zcela netypickou otázku: „Dobře si zapamatujte první myšlenku, které vás při pohledu na diagram napadla!“

Ke kterému druhu šachistů patříte?

Diagram výše totiž demonstruje jednu z pozic, která se velmi hodí pro určení vašeho stylu hry!

Přitom skutečně  stačí zadat jednoduchou otázku: "Podívejte se na pozici diagramu a vyslovte první myšlenku, která vás napadla!"

Nezbytná trocha teorie: Dělení hráčů na kombinační a poziční, které se snad praktikovalo a objevovalo ještě před 50 lety, není sice úplně špatné či bezvýznamné, ale dle něho se mohou řídit snad jen začátečníci či rekreační hráči. Významný posun nastal v pracích Marka Izraileviče Dvoreckého, který coby parametr dělení (rovněž na dvě základní skupiny) šachistů zvolil způsob uvažování (induktivní či deduktivní myšlení). Snad od něho tedy pochází dělení na hráče logické (indukce) a naproti tomu intuitivní (dedukce).

Sám Dvoreckij ovšem zřejmě chápal, že ani toto dělení není všeobjímající. Vyskytl se problém Tal

Většina z vás milí čtenáři se nyní podiví: „Tal?? Vždyť tu je všechno jasné! Každého dokázal přepočítat, sršel oběťmi, rozdával figury nalevo napravo a neohlížel se.“ Jenomže Michail Něchemjevič ve skutečnosti nepatřil mezi čisté logiky, kteří nejprve počítají a potom hodnotí. Důkazem jsou jeho tragické výsledky proti skutečnému počtáři a logikovi Viktoru Korčnému nebo Lvu Polugajevskému. Prvnímu z nich se dokonce občas přezdívalo AntiTal 🙂 .

Jasněji v celé problematice  učinil ve svých dílech Garri Kasparov. Tal podle něho patřil mezi hráče s tzv. specifickou intuicí. Ta funguje v ostrých dynamikou nabitých pozicích. Stejně jako u něho samotného! Nezodpovězené otázky problému Tal však stále zůstávají. Stačí si přečíst paměti samotného Michaila Něchemjeviče…

Co se týče stylu hry Michaila Něchemjeviče: Známá je Bronsteinova poznámka: „Jak vyhrává Tal? Umístí figury v centru šachovnice a potom je někde obětuje.“ 🙂 … Faktem ovšem je, že mnoho Talových obětí mělo intuitivní charakter!

Ještě zdůrazním, že intuitivně myslící šachista neznamená, že by se nezaobíral propočtem nebo nutně musel tuto činnost zvládat hůř nežli logik. Jde pouze o způsob myšlení v konkrétních pozicích.

Pamatujete si vážení čtenáři onu svoji první myšlenku při pohledu na diagram? Tedy pojďme malý stylový test vyhodnotit!

1/ Pokud si nejprve všimnete, že černému králi se tak nějak nemusí dostávat ochránců a teprve poté se začnete zaobírat tím, kterak toho využít, tedy propočtem, patříte mezi dnes zjevnou menšinu tzv. deduktivně uvažujících šachistů, intuitiků (od obecného ke konkrétnímu).

2/ Pokud ze sebe ovšem ihned vypálíte varianty 🙂 nebo vám přijdou na mysl konkrétní schémata útoku: Dg4 a odtah jezdce d4, popřípadě samozřejmě Dh5 s přímou hrozbou matu: "Aha, on mně dá Jf6, ale já na královském křídle přece dámou zůstanu, uhnu na  Dh4 nebo Dh3," patříte k opačnému pólu induktivně uvažujících hráčů, logiků (od konkrétního k obecnému).

Jmenujme současné zastánce obou táborů z absolutní světové špičky: Deduktivně, prvním způsobem, by zcela jistě uvažoval 16. mistr světa Magnus Carlsen. Jeho tzv. obecná intuice, jíž vládne, z něho činí jednoho z nejsilnějších šachistů všech dob.

Totéž, jen jinými slovy, říká v krátkém videu Daniil Dubov!

Naproti tomu induktivně by ze sebe začal neprodleně chrlit varianty (případně hrozby bílého) současný šampión Dommaraju Gukesh!


Vraťme se však k hlavnímu tématu: přečíslení bílých sil na královském křídle se může rychle stát smrtícím, ale černá měla v této chvíli zcela dostatečné možnosti obrany. Reagovala-li by 16…Sf6 měla možnost se úspěšně bránit. Nervy napjaté k prasknutí však černou ponoukly přejít k taktice. V blic partii následovalo 16…Ja4??.

Bílá mohla partii ihned rozhodnout! Tu na vás milí čtenáři čeká další úkol. Jak byste na místě bílé pokračovali? Na rozdíl od indické velmistryně nemusíme odpovědět za 16 sekund, ale se do pozice řádně pohroužit!

Řešení naleznete i v záznamu blic partie níže, konkrétně v 9. minutě tradičního Sagarova videa, podrobnější rozbor potom samozřejmě v přehrávači.

 

Útok na krále v centru

je jedno z předních témat výuky, které by trenéři měli svým nepříliš zkušeným svěřencům předávat! „Proč zrovna tohle téma?“ ptáte se. Odpovím třeba slavným Rétiho citátem: „Nejdříve se musíme naučit kombinovat, abychom později mohli hrát i pozičně.“

Kde jinde se naučíme útočit, počítat varianty a vlastně si i uvědomit, že cílem hry je zmatit nepřátelského krále?! 🙂

Nikdy nezapomenu na jednu z didakticky nejkvalitnějších knih, kterou jsem kdy držel v rukách. Šlo o brožuru "Strategie útoku na krále", jejímž autorem byl sovětský korespondenční šachista trenér a pedagog, mistr sportu SSSR Alexandr Sergejevič Volčok (1935-2013).

Teoretické minimum

Útok po krocích, tedy co musíme učinit k úspěšnému sražení hlavy nepřátelského krále? Když jsem před lety psal knihu a vytvářel databázi k tématu útoku proti králi v centru, přidal jsem do úvodu tento fiktivní příběh:

Útok po krocích

Sledujme prosím tento akční příběh, který nám přes zdánlivou odtažitost mnoho napoví o správné strategii - i jednotlivých krocích této strategie - při útoku na soupeřova krále v centru!

Představme si, že náš nenáviděný úhlavní nepřítel náhle onemocněl. S projevy, indikacemi, mj. i vysokých teplot. Je tedy opravdu hodně oslaben. Co učiníme?

  1. znemožníme mu návštěvu lékaře, uvězníme a pro jistotu znehybníme, tedy připoutáme k lůžku!
  2. v pokoji zatím vládne příjemná teplota; to se musí změnit! Venku je mráz až praští... otevřeme proto všechna okna a dveře. Mrazivý vzduch pokoj řádně pročistí!
  3. nejvíce mrzne v noci; to je naše rezerva pro případ, že by nepřítele ještě jeho slabost definitivně nepřemohla.
  4. v případě, že by se svázaný nepřítel přece jen dostal z pout, neměl by ještě dost, a chystal se telefonovat pro pomoc, pro posily, zabráníme mu v tomto úmyslu preventivně. Žádný mobil nevydrží pár ran kladivem! Posily nepřijdou!

Přes jistou surovost až primitivnost tohoto příběhu je  analogie s šachem, dle mého soudu, velmi příhodná. Šach je přece bojová hra!

Jednotlivé kroky, které musíme tedy učinit, spočívají v následujícím:

  1. zadržení krále v centru
  2. maximální otevření pozice
  3. všechny rezervy do útoku
  4. zamezení koordinace obranných sil (profylaxe).

Zde si Volčok všímá zajímavého fenoménu. Pokud se bránící straně podaří propojit své věže, většinou se jeho šance na úspěšnou obranu zvýší. Přesto se mně jeho postřeh zdá příliš konkrétní, takže jsem si ve svých pracích či výkladech dovolil 4. bod zobecnit.

Přejděme teď ke konkrétním ukázkám. Ty budou s určitými tematickými výjimkami patřit od této chvíle již jen naší hrdince – vítězce světového poháru!

V první finálové partii zápasu Divya Desmukh vs. Humpy Koneru byla rozehrána ostrá varianta přijatého dámského gambitu, připomínající otevřené hry.

První finálová partie! Divya po téměř půlhodinovém přemýšlení nakonec soupeřce nabídne druhého pěšce, jen aby zadržela černého krále v centru!

Na levém diagramu právě vidíme, že černá přijala oběť centrálního pěšce tahem 9…Jxe4. (Jedná se o tzv. reálnou oběť k zamezení rošády.) Divya po 27 minutách přemýšlení (sic!) odpověděla 10.Sa3!. Pravý diagram ukazuje, že právě splnila první krok správné strategie útoku na krále v centru! Zadržela jej ve středu šachovnice.

Nejen zkušenější či vyspělý čtenář samozřejmě vidí, že věc není zdaleka jednoduchá, protože černá může odpovědět (a v partii tak i reagovala) 10…Jd6; to však pro nás není v tuto chvíli podstatné. Samotná úhlopříčka a3-f8 patří mezi klasické pomůcky vedení útoku proti králi v centru. V naší partii se k ní brzy přidružila-aktivovala další vpravdě královská pomůcka…

Posuňme se o několik tahů dál.

Po 13.Ve1+ bílá definitivně znemožnila černému králi rochovat, tedy jakoby potvrdila úspěch prvního kroku. Zároveň také přesouvá do útoku novou rezervu (krok 3), když k maximálnímu otevření pozice (krok 2) vlastně došlo už přijetím oběti gambitového pěšce e4. Královskou klasickou pomůckou útoku nazýváme otevřený sloupec ‚e‘.

Nyní si dovolím zadat test pro silnější šachisty-čtenáře. Pravý diagram ukazuje, že Koneru po dvou a půl minutovém přemýšlení zvolila ústup na f8. Nechtěla tedy ponechat krále v centru, když takto přece jen existuje možnost nejen se brzy zbavit otravné vazby jezdce d6, ale perspektivně evakuovat krále. Je ovšem zřejmé, že zde s obecnými proklamacemi neuspějeme. Vše rozhodují konkrétní varianty, v partii tedy přesný propočet! Rovnici mající jednoznačné řešení též nemůžeme (třeba u zkoušek) okecat 🙂 . Varianty dokazují, že 13…Kf8?? bylo rozhodující chybou!

Jak byste bílými pokračovali? Mohu zadat i náročnější test: Dokážete se dopočítat do vyhrané pozice bílé?

Kdo z čtenářů rozehrává pravidelně zavřené hry 1.d4 a v přijatém dámském gambitu volí nebo se mu zalíbilo 3.e4, potom jistě vezme za vděk podrobnějším rozborem varianty výtečného teoretika velmistra Sergeje Makaryčeva. V samotném rozboru střední hry se však Sergej Jurjevič dopouští nepřesností.

 

Podrobný rozbor partie je k dispozici v přehrávači. (Čtenářům opět doporučím pro větší komfort i přehlednost stáhnout partii do formátu pgn.)

 

Útok na krále v odloženém Alapinově systému

Pokud si můžeme být u Divyi Deshmukh něčím jistí, potom je to výtečně vypracovaný repertoár zahájení. Ten plně zapadá do jejího agresivního stylu hry. Byl jsem potěšen, když v rozhodující druhé partii semifinále rozehrála moji starou oblíbenou variantu (odloženého) Alapinova systému sicilské obrany. O tom jsem před lety napsal pdf knihu a sestavil databázi, ale sám jsem jej s chutí užíval.

Po tazích například 1.e4 c5 2.Jf3 e6 pokračují bílí 3.c3.

Na rozdíl od běžného Alapinova systému s 2.c3 či třeba odmítnutého Morra gambitu, zde se bílí zbavili řady celkem nepříjemných obranných systémů. Nemálo i znalých teoretiků tvrdí, že Alapinův systém v sobě nosí jednak remízové tendence, tedy vede ke klidnějším pozicím, jednak černý bez většího úsilí vyrovná šance. S takovým názorem se nemohu ztotožnit.

Samozřejmě záleží na jakou strunu je protivník naladěn! Ostatně to vždy tak trochu zjistíte již volbou jeho následujícího tahu. Systémy s 3…Jf6 vedou zpravidla k pozicím, kde si bílý vybuduje šance pro útok na královském křídle po oboustranných malých rošádách. Vznikají typové pozice s bílým pěšcem na e5. Toho můžeme považovat za plnohodnotného útočníka. Pomáhá vytvářet přečíslení bílých útočných sil.

Největší zásluhu na  znovuzorení Alapinova systému měl v 70. letech minulého století Jevgenij Ellinovič Svěšnikov! Následující ukázka je tedy mimo jiné i vzpomínkou na jednoho z nejvýznačnějších teoretiků!

Diagramy z dnes klasické partie Svěšnikov vs. Rodriguez Cienfuegos, Kuba 1979 demonstrují skvostné možnosti útoku bílého: 13…Sb7 14.Sd3 g6 15.Sh6 Ve8 16.Vad1.

Následující ukázky však primárně nesměřují k aplikaci tématu útoku na krále při 2x0-0 v Alapinově  systému, ale spíše k našemu současnému tématu, tedy Útok na krále v centru!

V polozavřených hrách dochází k situacím, kdy se král nestačí evakuovat z centra méně často nežli v hrách otevřených. Jenomže naše hlavní pozornost je přece upřena k Divyině tvorbě…

Po tazích 1.e4 c5 2.Jf3 e6 3.c3 Jf6 4.e5 Jd5 5.d4 cxd4 6.cxd4 d6 následovalo v 2. partii semifinále Divya Deshmukh vs. Tan Zhongyi 7.a3!?

Při zpomaleném vývinu černých sil (e7-e6 brání navždy vývinu dámského střelce po úhlopříčce c8-h3) ztrácí čas – tempo své jedinečné výsadní postavení. (Hrajíce černí namísto 2…e6 například 2…Jc6, ztráta času by rázem vedla k určité výhodě či iniciativě černého.) I bílý si tudíž může dovolit ztratit vývinové tempo na profylaktické oslí ucho. Jen ono totiž zajišťuje jeho královskému střelci klid v prvotřídním réservé d3! V dané pevné pěšcové struktuře se  dokonce může zdát, jako by bylo políčko d3 pro královského důstojníka Caissou přímo stvořené!

Nyní od naší partie na chvíli odbočme: 7…Jc6 8.Sd3 dxe5 9.dxe5 Dc7

Když bílí přišli s tímto sofistikovaným způsobem vývinu, museli v první řadě uvážit, kterak budou reagovat v případě přímočarého napadení pýchy své pozice pěšce e5.

Dovolím si tedy položit otázku – zadat test: Jak byste nyní bílými pokračovali? Ostatně, ke správnému řešení problému vás vážení čtenáři dovede i zadání: „Jak byste nepokračovali?“ 🙂 

Vraťme se nyní zpět do naší semifinálové partie.

Bílá právě po 11…Jc5 ustoupila na levém diagramu svojí nejcennější lehkou figurou 12.Sc4. Černí centralizovaní jezdci-forposty vypadají velkolepě, avšak na jazyk se nemůže nevkrádat otázka, zda se zde udrží. V každém případě se však v tuto chvíli Tan Zhongyi chopila pozičně zcela neoprávněné akce. Namísto vývinu svých zbylých sil se pustila do jakési honby za bílými střelci! Po 12…Jc7?! (diagram vpravo) plánovala výpad Jd3 a Jxc1. Následovalo 13.b4 Jd3

14.Je4 Jxc1. Tu si dovolím položit poslední otázku! Mezi 13. a 14. tahem se černá dopustila tentokráte mnohem závažnějšího přehmatu, a Divya mohla získat dočista vyhranou pozici.

Kterak byste v pozici pravého diagramu pokračovali a jaké varianty brali v potaz?

Nejprve opět zhlédněme zkrácený záznam této partie.

Půjde Divya v Gukeshových stopách?

Příspěvek je samozřejmě primárně věnován hrdince světového poháru. Nejsem sám, kdo si tuto dívku - mladou ženu zamiloval nejen díky jejímu vzhledu a charismatu. Proto si myslím, že mnozí čtenáři uvítají i následující videa.

Na závěr první části příspěvku se mohou čtenáři podívat na rozhovor Sagara Shaha s čerstvou velmistryní a účastnicí turnaje kandidátek 2026 Divyou Deshmukh, který se na kanálu ChessBase India objevil 3. 8. 2025.

 

Další anomálie?

Na třetí část článku, která se bude zabývat věžovými koncovkami se vzdáleným volným pěšcem (tedy podobnými jakou jsme viděli v poslední ukázce), se mohou čtenáři těšit v pokračování.

Už mě ani nepřekvapuje další záměr Matrixu! Nebo tedy, jak tvrdila AI v mém příspěvku „Je tohle všechno náhoda, nebo žijeme v simulaci?“, anomálie, která se vyskytla i v průběhu přípravy materiálu pro tuto práci...

Závěrem si dovolím nabídnout malou ochutnávku v podobě znalostního testu a deduktivní hádanky.

  1. Jak byste na místě bílého pokračovali?
  2. Zhodnoťte pozici po vámi navrženém tahu.
  3. Kdo a kdy sehrál partii, v níž pozice vznikla?

Nu, a na úplný závěr si nemohu odpustit pravý logický oříšek pro fajnšmekry 🙂

Co zde tato kresba pohledává?...

Všechny ukázky první části článku jsou k dispozici i v CB přehrávači níže.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *