V druhé části rozboru letošního tradičního turnaje ve Wijk aan Zee se naopak zaměříme na nejkrásnější ukázky, nejcennější teoretické novinky a nové recepty v boji proti francouzské obraně. V jaké formě se předvedl mistr světa? Gukeshův doktor Jekyll a pan Hyde. Šach se mění před očima a mládí se dere vpřed! Praggnanandhaa ve Wijku formálně vyhrál, ale přesto bychom se osudu (Matrixu) spíše ptali: dočkáme se někdy zápasu Gukesh-Abdusattorov?
Okouzlující momenty a perly letošního Wijku
Pokud bychom se zaměřili na kladné stránky současného šachu a porovnaly dnešní občas extrémně drsné souboje za deskou s těmi, které se odehrávaly třeba před půl stoletím či více, potom bychom museli vyzdvihnout bojovnost a doslova touhu po krvi! Jistě je to dáno i tím, kolik mladíků se v současnosti dere na samý vrchol. Vždyť i porovnání s dobou před 10 lety vyznívá ve prospěch současnosti tak silně, že by mnozí mohli i turnaje let 2015 či 2016 považovat za nudné. Nu ano, jistě nemalou měrou k tomu přispěl fenomén fenomén Carlsen. Snaha kopírovat nejen jeho styl, ale i šachovou filozofii si tehdy vybrala svou daň. Fakt, že nemluvím do větru, by pravděpodobně prokázaly i statistiky rezultativnosti turnajů. Letošní Wijk se sice nemohl pochlubit tak vysokou jako v loňském roce, ale i 40% rezultativnost je uspokojivá 🙂 .
Jestliže jsme tedy v minulém článku zaměřili pozornost na množství hrubých chyb (a to pokud možno mimo rámec silných časových tísní), je na čase demonstrovat vpravdě okouzlující momenty. Tedy – svým způsobem – poloprázdnou sklenici zaměnit za napůl plnou.
Pravda, první a nejkrásnější kombinace zůstala za kulisami, a za deskou jsme mohli vidět pouze počátek kombinace, která by jinak (dříve) vstoupila do dějin. Přesto však nemohu projít mimo ni. S diagramem a zadáním se mohl čtenář seznámit už v ochutnávce na konci minulého příspěvku.
Mohlo jít o kombinaci roku, kdyby…
Nejen do učebnic taktiky, ale i síně slávy mohla vejít velkolepá kombinace černého v partii 1. kola Gukesh vs. Giri, kdyby…
První střetnutí po zisku nejvyššího titulu představují pro nové mistry světa obzvlášť velkou psychickou zátěž! Říká se, že například Anatolij Jevgeněvič, poté co mu byl v roce 1975 titul mistra světa udělen, svoji první partii prohrál (toto se mně ovšem nepodařilo ověřit a ani umělá inteligence se nechytá). Dommaraju skutečně nehrál partii dobře a v pozici diagramu jej od prohry zřejmě zachránila jen protivníkova vrcholná časová tíseň! V té se ovšem nalézal i on sám.
Nicméně v pozici diagramu Anish ještě našel jediný vyhrávající postup. Selhal až o dva tahy později (kombinaci lze rozdělit na dvě části). Jak byste černými pokračovali a o jaké varianty se opírali? Vždyť na rozdíl od obou supervelmistrů můžeme nad pozicí strávit třeba i hodiny…
Níže může milý čtenář své řešení konfrontovat se skutečností jak v přehrávači, tak v tradičním Sagarově videu. Partie celá byla tak zajímavá, že jsem ji ihned ten samý večer a noc, pln dojmů a ohromen její dramatičností, podrobil vlastní analýze!
Další perla turnaje náleží ovšem již mistru světa! V partii 10. kola Warmerdam vs. Gukesh vznikla po 29. tahu bílého následující pozice.
Najdete černými vyhrávající postup? Pokud se chcete do řešení pustit, učiňte tak ihned, protože vítězný manévr pokračoval a hlavní test na vás, milí čtenáři, čeká níže!
Po parádním 29…Db8! mohl bílý pokračovat 30.Kg2. Vznikla by pozice pravého diagramu. Najdete (opět jediný) vítězný postup, který měl mistr světa připravený?
Vraťme se k pozici levého diagramu. Warmerdam v partii pokračoval 30.Kg1. Jak Gukesh zakončil partii?
Pravý klenot najdeme i v závěru partie Caruana vs. Praggnanandhaa, které se hrála v 11. kole. Jak jsem se již zmiňoval, někdejší nejviditelnější indický zázrak vyhrál ve Wijku tři partie po sobě! Pravda, Fabianovi se partie nevyvedla a již pod nepříjemným časovým presem vyrobil hrubku
32.Dd3-e3??, čímž svoje vyhlídky v turnaji definitivně pohřbil. Pozici zachycuje diagram. Jak byste pokračovali a jaké varianty u partie propočítávali?
Možná jde o paradox, ale... jeden z nejkrásnějších momentů turnaje jsem měl možnost vidět až po skončení partie 5. kola Van Foreest vs. Abdusattorov. V krátkém rozhovoru s Fionou Steil-Antoni (jedna z nejsympatičtějších moderátorek, kterou jsem kdy na videích spatřil, šířící kolem sebe auru klidu a pohody) ukázal Nodirbek co počítal u partie. Zkusme se s ním poměřit!
V pozici diagramů mohl bílý v partii zahrát 31.Vfa4 s hrozbou matu na 8. řadě. Abdusattorov ve videu ukazuje fantastickou variantu, kterou počítal u partie: 34…Dh2+ 35.Kf1 Dh1+ 36.Kf2 Vf8+ 37.Ke3 Ve8+ 38.Kd3 c4+!
39.Kxc4 Dh4+ 40.g4 b5+! 41.Kxb5 Dg5+ 42.Kc6 Df6+. Zde ovšem variantu ukončil. Jak byste ale pokračovali po 43.Kb5?
Jak obrovský rozdíl panuje mezi geniálním uzbeckým mladíkem i jiným někdejším sedmistovkařem můžeme vidět v následující brilantní ukázce propočtu. V partii Abdusattorov vs. Sarana hrál bílý 39.Da7+
, načež černý věnoval ze 44 zbylých sekund jen 2 na první pohled logickému, ale ve skutečnosti hrubě chybnému 39…Kf8??. (Rovnováhu udržovalo 39…Kg8, ale Sarana se řídil jakýmsi polokonkrétnem: na jedné straně zjevně nechtěl, aby manévr Jxf6 a případně Sd5 byl činěn se šachem, na straně druhé ovšem variantu nedopočítal!) Z této pozice se již Abdusattorov dopočítal do vynucené výhry… a my si můžeme zatrénovat! Představme si následující průběh: 40.Jxf6 Dd1+ 41.Kf2 Dxc2+ 42.Kg3 Vxf6. Jak byste pokračovali?
Alexej Sarana má problémy
Mistr světa nezklamal, ale…
Velmi pozorně jsem sledoval Gukeshovy partie a nedivím se, že v hodnocení jeho hry ve Wijku se pozorovatelé, specialisté i fanoušci velmi výrazně lišili! Pokud bychom měli jeho výkon hodnotit tak nějak po staru, tedy držet se striktně měřítka počtu ohrožených pozic, potom bychom museli být zklamáni. Mistr světa stál hned v několika partiích buď úplně nebo takřka na prohru.
Jenže dnes se tohle už tak nějak nebere. Podobnými úvahami a součty bychom například Carlsenovi museli v některých turnajích (i klasických) ubrat tolik bodů, že by se počet jím vyhraných smrskl o více než polovinu. Nabízí se navíc otázka, kterak vlastně ohrožené či prohrané pozice sčítat. Vidíme-li protivníkovu forsírovanou výhru? Jestliže neomylný engin prozradí v hodnocení svých 2.50 centipěšce? Více? Tedy o kolik?
V každém případě, ať už hodnotíme jeho celkový výkon dle jakéhokoli kritéria, nechť dojdeme k pozitivnímu či negativnímu závěru: Musíme konstatovat, že Gukeshovy výkony zatím stále zaostávají za těmi, které podával na turnaji kandidátů a zejména šachové olympiádě. Na druhé straně se domnívám, že hrál výrazně lépe, nežli v nervózním prosincovém zápasu o šachovou korunu.
Bylo by samozřejmě hrubě chybné se domnívat, že 18letý mladík bude schopný udržet svoji formu z dubna až září 2024, stejně jako si výkonnost představovat coby lineární funkci. Gukesh není Karpov! V jeho hře jsou zatím obrovské výkyvy. Jde spíše o to, že v současnosti je v kurzu neúspěšná vystoupení rychle zapomínat. Kdo si třeba dnes vzpomene, že i Magnus Carlsen coby mistr světa zažil takové pády, kdy skončil v zavřeném turnaji předposlední (Stavanger 2017)?
Jak Carlsen, tak Kasparov se stali mistry světa ve 22 letech. Současný má tedy celé čtyři roky (!) na to, aby svoji formu stabilizoval 🙂 .
Vynikající glosátor, komentátor a trenér velmistr Jevgenij Glejzerov se v březnovém vydání měsíčníku Obozrenije 64 dokonce svěřuje, že si Gukeshe očísloval. Gukesh 1 je samozřejmě onen kandidátský a olympiádový, Gukesh 2 potom ten, který přijel do Singapuru vybojovat šachovou korunu! Avšak osobně: abych výkon mistra světa ve Wijku dělil na jakési etapy: 1. až 6. kolo, 7. až 11. a závěr? To mně již nepřipadá vhodné.
Nicméně Glejzerovův úhel pohledu a dělení Gukeshů mně nejen připomnělo některé moje didaktické metody práce s – řeknu – línějšími svěřenci, ale napadlo mne, že výtečně poslouží i coby rozdělení materiálu níže! Prostě takový doktor Jekyll a pan Hyde!
Gukesh 1 aneb doktor Jekyll
Z tvorby Gukeshe 1 🙂 ve Wijku jsem vybral ukázky, které myslím charakterizují jeho propočtové schopnosti a cit pro maximální koordinaci sil.
V 9. kole se mistr světa střetl bílými s outsiderem turnajem, též 18letým Leonem Luke Mendoncou, který se do turnaje Masters probojoval díky loňskému vítězství turnaje Challengers.
Černý právě táhl 22…Sc6 a my máme skvělou příležitost poměřit se s Gukeshem v chápání pozice! Jen správné porozumění problematické situace na diagramu nám pomůže vygenerovat příhodnou odpověď.
Podaří se vám najít za bílého nejsilnější postup v pozici?
Méně zkušené čtenáře raději upozorním, že již nehledáme taktické údery nebo kombinace! Chápejme pozici stejně, jako by před námi stála na šachovnici ve vážné turnajové partii! Chronometráž dokonce ukazuje, že mistr světa strávil nad odpovědí 12 minut času.
Závěr partie 7. kola Gukesh vs. Harikrishna měli čtenáři možnost shlédnout (a otestovat se) v první části článku. Celá partie a zejména potom zahájení (mistr světa zvolil proti francouzské obraně jiný postup nežli v boji o šachovou korunu v prosinci loňského roku - 3.e5) je však natolik obsažná, že by nebylo správné ponechat ji nepovšimnutou. Konečně, francouzské obraně jsem v pokračování příspěvku věnoval nejvíce místa!
Černý v pozici přetahované francouzské zahrál 9…a6. Dle online CB databáze se jedná o třetí nejužívanější postup v pozici a vícekrát tak hrál nejen 14. mistr světa Vladimir Kramnik, ale například i Fabiano Caruana. Následuje otázka strategického rázu, která se jistě lépe poddá řešení tomu z čtenářů, kteří znají Nimcovičovo stěžejní dílo Můj systém a speciálně kapitolu věnující se pěšcovým řetězům!
Poznámka: Dílo Arona Isajeviče letos oslaví významné jubileum! Poprvé bylo totiž vydáno před 100 lety, přestože ve knižní podobě až v roce 1927. Jsem opravdu zvědav, zda si někdo vzpomene. Asi ano, vždyť se na každém výročí dá vydělat… Nimcovič by se asi velmi podivil, jak daleko se od jeho pohledu na problematiku pěšcových řetězů vzdálily výzkumy a hlavně praxe!
K otázce: Jaký smysl může mít na tomto místě oslí ucho? Proč tak černí pravidelně hrávají?
Po více než 15 minutách odpověděl mistr světa též na první pohled poněkud podivným tahem. Zahrál totiž 10.Kh1.
Tu nám dokonce stejná databáze prozradí, že jde o nefrekventovanější postup! Dovolím si položit stejnou otázku, kterou zde ale ještě přece jen rozšířím. Proč bílý volil 10.Kh1? Jak byste pokračovali na místě bílého vy, milí čtenáři?
Gukesh 2 - panem Hydem fanouškům i sám sobě
Za největší, pravděpodobně dlouhotrvající, neduh Gukeshovy hry lze jistě označit přeceňování vlastních pozic! Na jedné straně rozhodně není sám. Ve stejném duchu (i když pouze v určitých druzích pozic) psal o svých mladých letech Kasparov. Jeho poznámky se dokonce vyskytují nejen v jednotlivých komentářích k partiím, ale o svém nedostatku psal i v obecnější rovině: přeceňování dynamických faktorů pozice! Vlastní šance v partii občas přeceňoval i jeho následník na trůnu Vladimir Kramnik. Ostatně, asi každý čtenář zná ze svého okolí hráče, kteří stojí celý život na výhru 🙂 .
Psychologové by nám možná prozradili, že může jít o charakterovou vlastnost, jakousi extrémní formu optimismu, která se samozřejmě promítá do partie. U Gukeshe si ale myslím, že jde o něco jiného. V podstatě na co od malička sáhl, to mu vyšlo. Jeho kolmý let vzhůru tomuto samozřejmě vydatně přispívá, není-li rovnou hlavním tahounem vzniku pana Hyda.
Podívejme na koncovku z partie Sarana vs. Gukesh.
Po učiněném kontrolním tahu 40…Vd5+ před námi stojí pozice naprosté rovnováhy. Jediným volným pěšcem na šachovnici se sice může pochlubit černý, jenomže náhrada za něho je vidět i neozbrojeným okem šachisty, který zdaleka nevlastní mistrovský titul: věž na 7. řadě, odříznutý černý král… Logickým závěrem by bylo opakování tahů 41.Kc3 Vc5+ 42.Kd2, jak se ostatně ještě hrálo. Jenomže po více než 17 minutách přemýšlení začal mistr světa koncovku doslova znásilňovat! Následovalo 42…g5, což sice z teoretického pohledu nelze označit za nepřesnost, ale… podívejme se na výsledek zápletek po 46. tahu černého:
Dokážete milý čtenáři tuto pozici zhodnotit?! Vyspělejší šachisté se mohou pokusit ocenit situaci jak z objektivního teoretického pohledu, tak potom z roviny praktické, takříkajíc zpoza šachovnice…
Jdeme dál. Po 60.f6 vznikla pozice následujícího diagramu.
Černý disponuje jediným tahem, který udržuje na šachovnici rovnováhu. Jak byste pokračovali?
Příspěvky na mém webu školy šachu nejsou samozřejmě určené pouze zkušeným či vyspělejším šachistům. Proto si dovolím vložit i jednodušší úkol. Na digramech níže táhne v obou případech černý.
Obě pozice vedou k teoretické remíze, ale… Pokud by bylo ve vaší moci zvolit si bílými ve své partii koncovku: Pokoušeli byste raději protivníka v pozici levého či pravého diagramu?
Zatímco situací pravého diagramu partie dokonce skončila, končící hra věž a střelec proti věži jsou… nu, kapitolou samu pro sebe! Na jedné straně jsem viděl například gruzínského génia Baadura Jobavu, kterak pozici slabší strany v rapid partii remizuje prakticky bez přemýšlení. Seděl k šachovnici tak nějak bokem a na pozici se skoro nedíval… ale podívejme se na diagram z partie Caruana,F (2794) vs. Svidler,P (2757), která se hrála v turnaji kandidátů (Moskva 2016)!
Černý měl hned několik cest k remíze, přesto si ale vybral 102…Ka4??. Fabiano samozřejmě pokračoval 103.Kc4, směřuje do tzv. Phillidorovy pozice, známé již od roku 1749! Partie ovšem skončila smírem!!
Řešení testů lze nalézt v Sagarově videopřenosu; samotnou koncovku druhého diagramu od asi 11. minuty videa.
Místo neprodlené remízy tedy mistr světa z koncovky vyrobil pozici – jak se říká – s hrou na dva výsledky!
Již jsem se zmiňoval o nejslabším herním článku Gukeshovy hry. Jsou to bezesporu právě koncovky. Dokonce samotný pan Jekyll 🙂 se v dubnovém turnaji kandidátů o nějaké ty polovinky bodu připravil! Tu je tedy nesporně nutné zapracovat především. Ostatně nejen Mark Dvoreckij ve své době věděl, že cesta k úspěchu vede pouze přes odstraňování nejslabších článků hry svých svěřenců!
Den blbec nebo nachlazení?
V krátkých popartiových rozborech si nemůžeme nevšimnout, že Gukesh ve Wijku bojoval s nachlazením. Není vyloučené, že právě i toto se projevilo na jeho hře. Pan Hyde, se ovšem naplno projevil až v poslední partii! Přesněji řečeno v poslední den turnaje. Těžko mladým šachistům vyčítat, že neznají remízy a vždy a všude hrají jen a jen na výhru. V takovém případě však musí být zdravotně zcela fit, plně koncentrovaní a hlavně naladění třebas i k boji na ostří nože. Domnívám se, že ani jedno z toho nebylo mistru světa v posledním kole turnaje nakloněno.
Pokud jste milí čtenáři partii Gukesh vs. Erigaisi neviděli, máte skvělou příležitost… zahrát si na Petrosjana! Co tím myslím? Vše osvětlím později 🙂 . Podotknu pouze, že jestliže předchozí malý test byl určený pro méně znalé šachisty, tento naopak vyžaduje hluboké znalosti strategie a dynamiky, a zřejmě i tvorby dnes již můžeme říci klasiků!
Po 13…Sh3 se zdálo, že mistr světa minimálně získal na desce to, co chtěl. Tedy zcela nestandardní pozici, v níž je dost možná remíza ten nejméně pravděpodobný výsledek. Pokuste se nalézt nejsilnější odpověď bílého!
Nodirbekоva vizitka
Kdo měl - má svým stylem hry nejblíž k mladému Talovi? Alexej Širov? Mnozí toto tvrdili! Vždyť kdysi vydal pěkné knihy Šachovnice v plamenech! Pamatujeme si, že se s pozicemi rozhodně neparál 🙂 . Podle mého však Nodirbek Abdusattorov řeže do pozic a občas riskuje skoro stejně často jako mladý Michail Něchemjevič koncem 50. a počátkem 60. let. Risk je zisk!
Tajemství Abdusattorových úspěchů (na rozdíl od Gukeshe si ani nemohu vzpomenout, kdy v nějakém turnaji hraným klasickým tempem vysloveně propadl) tkví ovšem nejen v jeho genialitě a obrovské pracovitosti. Před pár lety si v Německu zaexperimentovali (nemám teď na mysli antišach 960). Hráči byly v průběhu rapid turnaje podrobeni měření tepové frekvence. Zatímco u Firouzjy by lékaři měli mít oprávněné obavy, protože v kritických chvílích jeho pulz vylétl téměř k hodnotě 200 (sic) tepů za minutu, Abdusattorovův a Carlsenův nikdy nepřesáhl 100 úderů! Chladnokrevnost a psychická odolnost, kterou řada špičkových šachistů nepozná po celý život: to jsou další vlastnosti, které z Nodirbeka činí dlouhodobě šachistu užší světové špičky. Přiznám se, že bych se rád dožil zápasu o šachovou korunu Gukesh vs. Abdusattorov…
V samotném Wijku mnoho nechybělo, aby stál na nejvyšším stupni on! Nebýt strašlivé hrubky v partii proti Erigaisimu, a pokud by dokázal najít téměř studiovou výhru v partii proti mistru světa, kterého ve vzájemné partii podle některých měřítek vlastně přehrál, nesporně by se tak stalo.
Slabší stránky Nodirbekovy hry vidím v občasném výběru poněkud pochybných variant, ale hlavně v tom, že si tu a tam v partii blicne zrovna v pozici, která naopak zasluhuje zevrubný průzkum.
Dodám, že dříve jsem považoval doslova za rouhání hrát v průběhu důležitých turnajů večer online blic. „Botvinnik by se v hrobě obracel!“ myslím si dodnes. Jenomže v současnosti jde o tak častý jev, že jsem takové narušení sportovní disciplíny přestal brát v potaz. Asi to patří k dnešní době!
Nodirbekových ukázek jsme již měli možnost vidět dostatek, a tak čtenářům rovnou nabídnu partii, v níž použil nový postup již v 6. tahu zahájení!
Cenná novinka nebo jen trenérův momentální nápad?
Wijk aan Zee, 19. 1. 2025, 2. kolo, partie Abdusattorov vs. Mendonca. Po tazích 1.e4 e6 2.d4 d5 3.e5 c5 4.c3 Jc6 5.Jf3 Db6
šokoval Nodirbek asi nejenom protivníka, ale i desetitisíce sledujících tahem 6.a4!?. Mendonca byl jistě připraven pokračovat v teoretické diskuzi, která začala v prosinci 2024 v Kataru. Tam totiž Abdusattorov pokračoval též nezvyklým 6.g3!?, ale tohle? V pozici levého diagramu hrávají bílí 6.a3, 6.Se2 a samozřejmě 6.Sd3 (vede k Milner Barry gambitu; úvod k jeho nové verzi lze najít na mých stránkách а databázi zakoupit), ale toto? Víme, že silikonoví přátelé mají ke krajním pěšcům vřelejší vztah nežli my – živí šachisté, ale přece jen… k čemu vlastně raný postup věžového pěšce slouží?
Nežli problém rozlouskneme, podívejme se na krátký úsek videa ruského velmistra a tváře kanálu Levitov Chess Alexandra Šimanova. Posuďte sami, milí čtenáři, zda byste se s takovým závěrem spokojili či dokonce ztotožnily.
Velmistr Šimanov nejenže se neobtěžoval podívat, kdože to vlastně bojoval proti Nodirbekovu 6.g3. Оn se dokonce namáhal, a snažil seč mohl, 🙂 pochopit smysl tajuplného postupu krajního pěšce. Ovšem prý se nezadařilo! Jeho závěr tedy působí dojmem, jakoby Abdusattorov buď prostě jen tak nějak švindloval ve snaze vybít protivníka z rovnováhy, nebo si popletl varianty?!
Occamova břitva svého času inteligentnějším lidem nejen pomohla odhalit, jak to ve skutečnosti bylo s Covidem 19, pomůže nám i zde! Princip logické úspornosti tedy říká: „Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované.“
Dle tohoto logického instrumentu je tedy zřejmé, že Nodirbekovi nevypadl pěšec ‚a‘ z ruky když chtěl zahrát 6.a3 🙂 , ale měl svoji novinku (poprvé hráno na vyšší úrovni) dosti důkladně připravenou! Ostatně, před několika měsíci jsem se dobře pobavil vyjádřením (pravděpodobně opět) Nodirbekova trenéra, někdejšího mistra světa FIDE Rustama Kasimdžanova. Náramně si totiž pochvaloval postup krajního pěšce již v druhém tahu! V bundesligové partii Kasimdžanov vs. Tabatabaei zahrál po 1.e4 c5 2.a4… Daniel King má tedy ve své video analýze níže pravdu. Mohlo jít o nápad Nodirbekova trenéra řádně prozkoumat skoro neznámý postup.
Pozice po 6.a4
se samozřejmě nachází v rovnováze. Jste zvědaví jaký je skutečný smysl novinky? Pusťme se do studia níže, nejprve se ale můžeme podívat na videoanalýzy. První pochází od mého oblíbeného ukrajinského streamera Alexe Pugače, druhé potom od velmistra Daniela Kinga. Vyčerpávajícího vysvětlení smyslu 6.a4 se ovšem nedočkáme ani v nich. Ještě zdůrazním, že zdaleka nejde jen o samotnou novinku. Celá partie demonstruje sílu hry uzbeckého mladíka!
V přehrávači níže jsem podrobil poměrně detailní analýze nejen zahájení, ale zejména pokračování 6.a4 a6 či 6…cxd4 7.cxd4 a6. Nyní se však podívejme na pozice níže.
Diagram vlevo zachycuje přímo situaci z partie po 9.Jc3. Ta se skutečně vyskytla na vyšší úrovni poprvé. Avšak pozice vpravo by měla být znalcům klasického systému Nimcovičovy francouzské známá. Vzniká například po tazích 1.e4 e6 2.d4 d5 3.e5 c5 4.c3 Jc6 5.Jf3 Db6 6.Se2 cxd4 7.cxd4 Jh6 8.Jc3 Jf5 9.Sb5. V 90. letech tak občas hrával německý velmistr Ludger Keitlinghaus, v těch letech doslova generátor nových myšlenek nejen ve francouzské obraně! Hráči nespokojení s faktem, že znalí černí se v hlavní variantě 9.Ja4 nepotýkají s problémy, jistě čerstvý vítr uvítali. Co myslíte milí čtenáři, která z obou pozic je bílému výhodnější?
Pravý teoretický klenot
Hraje se předposlední 12. kolo turnaje. Praggnanandhaa třetí výhrou po sobě v partii proti Saranovi mistra světa před posledním kolem dohání. Závěr partie s hrubou chybou černého jsme již viděli, ale jak k tomu došlo? Proč se rusko-srbský velmistr ocitl v tak nepříjemných problémech? Někdejší indické zázračné dítě, dnes 19letý mladík, vytáhl z rukávu pravděpodobně teoreticky (tedy objektivně, svojí skutečnou hodnotou) nejcennější novinku celého letošního Wijku!
V pozici diagramů se takřka automaticky hrává 8.Sd3 s dalším Jge2. V tomto případě bílý neplánuje zahájit minoritní útok (tomu by odpovídal tradiční vývin Jf3), nýbrž sleduje Botvinnikův plán rozestavění s 0-0, Jg3, f3, Kh1, Vae1 a konečně e3-e4. Čtenáři, kteří by se chtěli se systémem seznámit blíže, nemohou projít mimo supervzorovou partii Botvinnik vs. Keres (mistrovství SSSR, Moskva, 1952).
Praggnanandhaa však šokoval nejen řadu fanoušků, ale i vyspělých šachistů a glosátorů postupem
8.Se2 Sd6 9.Sd3!!, odevzdávaje tak černému dobrovolně vývinové tempo! Hlavní důvod popotahování střelcem tu ovšem primárně nespočívá v úmyslu vybít protivníku z rukou přípravu. Jde skutečně o cennou teoretickou novinku!
Podívejme se tedy nejprve na tradiční Sagarův videozáznam partie. V přehrávači níže jsem se potom pokusil problém celého tajuplného manévru střelcem osvětlit.
Erigaisiho propad: prokleté místo nebo přehranost?
Málokterý mladý šachista dnes ví, že i ve sportovní psychologii se operuje s pojmy syndrom vyhoření. V naší krásné hře toto úzce souvisí s dalším dnes nepříliš skloňovaným pojmem přehranosti! V 90. letech minulého století se ovšem o přehranosti a ideálním počtu sehraných vážných partií za rok dosti vášnivě diskutovalo.
Trio sester Polgárových tvořilo tehdy jakýsi předvoj nastupující mladé generaci, která byla nazývána (dnes to pravda zní poněkud směšně) informátorové děti (děti jugoslávských Informátorů). Starší pokolení a většina tehdejších teoretiků a trenérů nedokázala pochopit, že sestry jezdí z turnaje na turnaj a dokáží za rok sehrát i 90 partií. Och, kdeže ty loňské sněhy jsou! Dnes je takový počet považován div ne za nedostatečný!
Jenomže u Erigaisiho nejde ani o 90 partií, ani o 100, ani 110, ale 120 vážných partií za rok! (Arjun tedy průměrně sehraje vážnou partii každý třetí den v roce!) Samo o sobě by se snad tohle ještě dalo přežít, kdyby se ovšem dnes nestala klasika pouhou významnou součástí turnajových kalendářů! Musíme připočítat rapid, blic a samozřejmě i online turnaje! Není na čase přibrzdit, zastavit a zamyslet se? Několik týdnů více méně odpočívat a poté se vrhnout do studia?
Druhým vysvětlením Arjunova propadu může být samotné místo (nejde o tvrdou disjunkci, oba důvody mohou působit paralelně). Stačí se podívat na výsledky staršího ročníku a přesvědčit se, že ve Wijku (turnaji Masters) vyhrál Erigaisi svoji první partii v životě skutečně až ve 12. kole!
Partie ze 7. kola sice možná nevysvětluje Erigaisiho propad úplně nejvýstižněji, přesto je však pro jeho vystoupení svým způsobem příznačná. Aby si totiž Arjun nejen v nejrůznějších velkých švýcarech udržel svůj pro mnohé až strašidelně vysoký rating přes 2 800, musí samozřejmě s papírově slabšími protivníky riskovat. Minimálně černými dnes prostě jinak vyhrávat nelze! Jestliže se však osmistovkař ocitne zcela mimo svojí obvyklou formu, končí partie přesně tak, jak můžeme vidět v následujícím videu.
Níže mohou čtenáři jako obvykle použít i CB přehrávač, kde jsou uvedené všechny ukázky druhé části článku.
Ctitelé Nimcovičovy varianty francouzské obrany s 3.e5 najdou potom obě důležité partie Gukesh vs. Harikrishna a Abdusattorov vs. Mendonca i s rozbory znovu zde.
