Vážení čtenáři,
nově otevřená rubrika se chce věnovat zejména mimořádně nepovedeným literárním „skvostům“, které vyprodukovali většinou naši – čeští, ale i světoví autoři. Cílem zavedení i této rubriky je nejen čtenáře pobavit a zamyslet se, zda pranýřování autora, tedy té které práce je legální ba nutné, nýbrž i poučit se, a do budoucna se raději obloukem vyhnout autoru (jeho pracím), který se stal terčem našeho zájmu!
Raději předem upozorňujeme, že nám v žádném případě nejde o napadání autora jako šachisty či – nedej bůh – jako člověka! Pouze varovat před často neuvěřitelně odfláknutou, odevzdanou a posléze vydanou prací; tedy čtenáře upozornit, že ten a ten šachista či dokonce trenér - teoretik, nemá zdaleka potřebné schopnosti, aby mohl stvořit alespoň mírně podprůměrné dílko, jež by bylo lze číst bez nebezpečí dezinformace (váženého čtenáře) nebo hrozícího nervového kolapsu (úspěšných profesionálních hráčů, trenérů či teoretiků 🙂 ).
Samozřejmě, že v rubrice si též tu a tam všimneme knih nebo prací, které dle našeho soudu rozhodně patří do Vaší knihovny či databází, autor nejenže je zkušený, má za sebou pracovní úspěchy, ale strávil i nad svojí prací přiměřené množství času.
Tedy Varování i Pobavení – to jsou dvě strany téže mince. Nu, a co se týče jednoho z úvodních obrázků v nadpisu? Vždyť snad i trochu hororu souvisí s posláním této polemické rubriky, do níž je samozřejmě vždy možno vstoupit a napsat svůj názor.
Rubrika bude samozřejmě celkem pravidelně obnovována. Již nyní má autor políčeno na až neuvěřitelné „skvosty“; věřím, že někteří čtenáři budou až šokováni, co vše je možno napsat, vyslovit a vydávat za šachovou literaturu či fundovaný článek.
PDF článek: Pranýřujme, ale i chvalme
