Téměř měsíc jsme mohli sledovat gigantické klání dvou set osmi účastníků vyřazovacího turnaje Světového poháru v indickém Goa. Čím více se blížil závěr, tím méně — alespoň pro mě — bylo zřejmé, v jaké disciplíně se vlastně soutěží. V šachu? Ano. Ale v klasickém šachu, tedy v tom „opravdovém“, jak jej zná historie? Sotva. A protože pro všechny tři vítěze, Javokhira Sindarova, Wei Yiho i Andreje Jesipenka, znamená úspěch automatický postup do turnaje kandidátů o titul mistra světa v klasickém šachu, nedává mnoho smyslu, proč o postupujících rozhodovaly v drtivé většině případů rapidy 15+10 či 10+10, tedy i závěrečné časové tísně.
Kompletní výsledky jsou k prohlédnutí zde: https://worldcup2025.fide.com/tournament-bracket/
V dramatických semifinálových a finálových duelech vyhrál nakonec ten, kdo neučinil poslední hrubku. Teprve devatenáctiletý uzbecký supervelmistr Javokhir Sindarov vyhrál podle mého zaslouženě! Jeho šachový životopis si mohou čtenáři prohlédnout po rozkliknutí odkazu.
Dnešní Uzbekistán, patrně nejšachovější země světa, v nás může vzbuzovat buď závist, nebo nadšení z toho, jak neuvěřitelně populární tam šach je. Videa níže snad ani nevyžadují další komentář. Začněme slavnostním vyhlášením vítězů, v němž organizátoři připravili pro šampiona „malé“ překvapení.
Desetitisíce lidí tleskají a na druhém videu nadšeně vítají elitní šachisty — něco, co dnes vídáme snad už jen v Indii a Uzbekistánu. Možná je to i tím, že se zavedením výuky šachu na školách (v Arménii dokonce povinně) vlastně vracíme k době, kdy byla naše krásná hra mimořádně populární v celém SSSR.
Dodám, že tomuto úžasnému mladému muži jsem se na stránkách Školy šachu věnoval už v článku z 9. listopadu 2023. Nesl dlouhý název Tak se bourá malé centrum! Senzační miniatura 17letého Javokhira Sindarova v katakombách urychlené královské indické.
Šachový svět se už delší dobu formuje do dvou táborů. Na jedné straně stojí zjevná menšina, která nedá na klasický šach dopustit — říkejme jim „Přemýšliví“. Na straně druhé jsou ti, kteří by pod různými záminkami čas na rozmyšlenou nejraději dále zkracovali nebo dokonce měnili samotná pravidla hry. Těm pro naše účely můžeme říkat třeba šachovým žargonem známí „Tahači“ či nově „Progresivisté“. Souvislosti s vývojem společnosti a celkovým zlenivěním její západní části jsou zřejmé, ale zde není prostor se tomu podrobně věnovat.
Podívejme se proto raději na to, co s velkou pravděpodobností rozhodlo o postupujícím do finále, a také na klíčový moment samotného finálového rozstřelu.
Semifinále
Hraje se druhá partie tiebreaku semifinále Wei Yi vs. Jesipenko. Čínský velmistr, který se v partii dvakrát ocitl na poslední sekundě, právě táhl 56.Je3.
Následovalo neuvěřitelné 56…c6??
, počemž Wei Yi sebral věž 57.Jxg2 a partie skončila!
Snad nejzajímavější na celém záběru níže může být jednak to, s jakým klidem sebral bílý věž, ale též psychologie vzniku strašlivé hrubky.
Všimněme si, že Jesipenko se dokonce dvakrát chystal uchopit svou věž, aby na ni vzápětí „zapomněl“. Je však nutné doplnit, že jsme tím zároveň mohli poznat jeho silný charakter. Kdekdo by se po takovém tragickém blic závěru doslova zhroutil. Jesipenko však v boji o třetí místo vyhrál dvě partie za sebou a do turnaje kandidátů nakonec postoupil.
Velké finále
mělo s klasickým šachem společnou pouze první partii. Wei Yi hrající černými mohl v pozici diagramu
vynutit po 24…Vxf4 25.Jxc5 Vxg4+ 26.Sg3 Sxf1 27.Kxf1 Vf8+ 28.Kg2 b6 následující koncovku.
Věž se dvěma pěšci představuje jak známo v koncovkách většinou významnější sílu nežli duo střelce a jezdce. Silnější enginy – tedy ve větších hloubkách – logicky přidají znak rovnováhy, ale v praxi mohl mít Sindarov větší potíže, nežli po Wei Yim zvoleném přechodu do koncovky věží a různobarevných střelců (na prvním diagramu) po 24…Sxe4 25.Sxc5 Vfc8, pravda, s určitou iniciativou.
Sám Wei Yi tento moment zmiňuje v čase videa kolem 2:20 minuty.
V dalším videu můžeme zaznamenat diametrálně opačné hodnocení glosátorů, a konečně i enginu, na který je napojena tzv. hodnotící lišta virtuální šachovnice ve studiu. (Čas asi 2 hodiny 1 minuta přímého přenosu.)
Opravdu zajímavý názorový střet, který ovšem i překrásně demonstruje „počítačový přístup“ mladých (nejen čínských) velmistrů na rozdíl od klasických hodnotících algoritmů například zrovna takové legendy jakou je Peter Léko!
Poznámka: na závěr článku jsem přidal právě rozhovor s Peterem Lekem. Jeho zhodnocení a úvahy o systému turnaje, věku hráčů a nervové zátěži jsou skutečně zajímavé a pro mě osobně velmi cenné, ale rozhodnutí čínského velmistra – tedy proč nešel do této koncovky – někdejší supervelmistr evidentně „nepochopil“ ani později…
A jak byste zhodnotili šance stran vy, milí čtenáři?
V druhé klasické partii již vlastně čínský velmistr vsadil na tiebreak! Proč zvolil toto „Carlsenovské“ řešení? Prostě tu byl papírově ještě větším favoritem.
Jenže ve skutečnosti dávalo Wei Yiho nedobré hospodaření s časem v tiebreacích Javokhirovi docela slušné šance! Se svým sekundantem a kamarádem v jedné osobě vymysleli vhodnou taktiku: hrát rapidy pokud možno svižněji a nahánět protivníka do vrcholných časových tísní!
A toto se nakonec ukázalo jako rozhodující, i když někteří by možná za hlavní označili moment, kdy Wei Yi „na praporku“ odmítl nabídnutou remízu! Nu, a nelze nedodat, že v poslední partii opět učinil dva tahy na poslední sekundě (celkem jsem tuto situaci registroval čtyřikrát!), aby nakonec se slabým králem nedokázal najít cestu k remíze!
Wei Yi vs. Sindarov tiebreak 2, 26. 11. 2025
Černý právě dobral po výměně střelce na e7 a hrozí strašlivým 57…Dh4+. Bílý má jedinou cestu k remíze! Tu by podle mého nepochybně našel, kdyby měl na hodinách alespoň několik minut, a ne jen pár posledních sekund.
Podaří se vám bílou pozici zachránit?
Namísto toho učinil „na sekundách“ 57.Vxd4??
a Sindarov dovedl svůj útok k vítěznému konci. Vynucený manévr (řešení není jediné) není již tak složité objevit. Podaří se vám to?
Pojďme si nyní vychutnat rozhodující partii v tradičním videozáznamu Sagara Shaha na ChessBaseIndia!
Z celé partie by měl ovšem největší radost… Aron Nimcovič. Proč? Sindarov mu na mnoha místech dal dokonale za pravdu.
Podívejme se ještě na kratší videorozbor této obsažné partie, který se mimo jiné opírá o Nimcovičovy strategické poučky — teorii pěšcového řetězu a otevřených linií.
Bez taktiky to nejde!
I tentokrát jsem pro čtenáře připravil několik momentů nabitých taktikou. Jednodušší obraty lze ostatně najít na nejslavnějších šachových platformách, takže proč tentokrát neoslovit i pokročilejší hráče? Pojďme tedy na to…
V partii Dončenko vs. Le Quang Liem bílý hrubě chyboval tahem
30.Vh4. Jak byste ho potrestali? Dopočítáte se do výhry černého?
„Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne,“ praví české přísloví. V minulém článku jsem zmiňoval „tiebreakovou taktiku“ Daniila Dubova. Jak to dopadlo? Pomohu si dalším rčením: „Kosa narazila na kámen.“
V pozici diagramu Shankland vs. Dubov dosáhl bílý vyhrané koncovky a mohl tedy vlastně vyhrát „jakkoli“.
Způsob, jakým partii zakončil, je nejen opravdu krásný a hodný zapamatování, ale také prozrazuje, že Samuel Shankland jako trenér zná klasiku minimálně stejně dobře jako Daniil Dmitrijevič. Následovalo 43.g5!!
Jak byste pokračovali po 43…hxg5?
Věkový rozdíl mezi Levonem Aronjanem a Arjunem Erigaisim činí téměř na den přesně 21 let. Oba patří mezi mé oblíbence, a proto mě mrzelo, že jeden z nich do čtvrtfinále nepostoupí. Čas však nezastavíme, a tak si Levonových třiačtyřicet let podle mě vybralo svou daň. U druhé rezultativní partie se na chvíli zastavme.
V pozici diagramu Aronjan tahem 33…Df1?? hrubě chyboval.
Erigaisi mohl partii ihned rozhodnout! Podaří se vám najít jak?
Jako by toho nebylo málo, o pět tahů později učinil Aronjan – pravda, již v obtížné pozici – další hrubou chybu 38.Ve1??.
Tentokrát ovšem indická ratingová jednička již nezaváhala! Jaký byl poslední tah černého v partii?
Propočtový gigant s pokerovou tváří
Čínský velmistr Wei Yi je ve světovém šachu skutečně mimořádnou postavou. Jeho propočtových schopností jsem si všiml už před více než deseti lety. Partie Wei Yi vs. Bruzón Batista, s patrně intuitivní obětí figury a výletem černého krále přes půl šachovnice, tehdy obletěla svět a sám jsem ji neváhal označit za partii století.
Nejsem asi jediný, komu se při první semifinálové partii Wei Yi vs. Jesipenko znovu vybavila.
V pozici diagramu bílý pokračoval famózním úderem 28.Sxa6!!.
I když měl černý k dispozici řadu možných odpovědí, akceptovat kombinaci nemohl. Dovolím si položit dvě otázky:
- jak by bílý reagoval po 28…bxa6?
- jak byste tedy pokračovali na místě černého?
Remízová kombinace s ideou přímého zničení pěšcového krytu. GM Daniel King ve svém videu velmi správně poukazuje na motiv kombinace tím, že „vyčervenil“ všechny černé těžké figury. Ano, motivem kombinace je skutečně přečíslení útočných sil bílého v blízkosti nepřátelského krále. Černí těžkooděnci jsou sice na jedné straně od svého krále vzdálení, což by pro jejich vůdce nemuselo dopadnout dobře, jenomže se také podívejme, zda nejsou oni sami schopní zaútočit na bílého monarchu! Nebo alespoň zabránit části bílé armády, aby pustila ze zřetele ochranu první řady.
Závěr partie byl skutečně brilantní ukázkou Wei Yiho propočtových schopností a váženým čtenářům doporučuji, aby si ho nenechali ujít. Buď v přehrávači níže nebo celou partii ve zmíněné videoanalýze Daniela Kinga (obětí střelce na a6 se zabývá asi od 15. minuty videa)!
Wei Yiho neproniknutelný výraz — doslova pokerová tvář — už před časem inspiroval jeho „kolegy“ k nejrůznějším vtípkům. Práci na taktických úkolech (doufám, že příjemnou 🙂 ) nyní trochu odlehčím ukázkou „lidové tvořivosti“, nad kterou jsme se tehdy s kamarády srdečně zasmáli.
„Nakamura řekl, že studoval a pochopil významy výrazů Wei Yiho tváře; zde jsou jeho výsledky.“
Bílý v roli černého
Nejde o žádnou zásadní novinku. Známe například královskou indickou v útoku či anglickou hru pojatou podle šablon dračí varianty. Colleho systém není v podstatě ničím jiným než poloslovanskou obranou dámského gambitu — jen samozřejmě s tempem navíc, protože bílý je prostě bílý. Příchod „bílých oslích oušek“ je však přece jen něco jiného…
Přiznám se, že mě výběr zahájení bílého v partii Aronjan vs. Wojtaszek v první partii čtvrtého kola pořádně překvapil. A co si jeden z nejlepších teoretiků i nejkreativnějších hráčů světa připravil? Vídeňskou hru s nenápadným dodatkem: „Nemám námitek proti skotské z první ruky!“
1.e4 e5 2.Jc3 Jf6 3.a3!?
Též ostřílený polský supervelmistr (nemylme se, jeho maximální rating se v roce 2017 vyšplhal až ke 2 750!) si po tříminutovém přemýšlení vybral 3…d5, aby po 4.exd5 Jxd5
pohlédl do tváře skotské hry s obrácenými barvami a tahem a3 navíc! Levonův experiment byl dle mého názoru promyšlen vskutku geniálně; a to jsem se ani nedíval, zda a případně jaké zkušenosti má jeho protivník právě se skotskou hrou. Následovalo totiž 5.Dh5!.
Už mě ani neudivuje, že řada i zkušených glosátorů vlastně nevěděla, co má k výpadu dámou říci. Silnější počítač ukazuje rovnováhu, jenže… je třeba vědět více! Jestliže se Aronjan vlastně brání proti skotské hře s pěšcem a3 navíc, potom si musíme logicky položit minimálně dvě otázky:
- Hrává se po e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.d4 exd4 4.Jxd4 i výpad 4…Dh4? Pokud ano, jakou má pověst?
- Může pěšec na a3 posloužit dobré věci?
Na obě otázky musíme odpovědět "ano"!
Z didaktických důvodů jsem v pravém diagramu otočil barvy. Aronjanův výpad Dh5 se nyní rovná Dh4, pěšce a3 „najdeme“ na a6.
Výpad 4…Dh4 ve skotské hře nese jméno prvního mistra světa Wilhelma Steinitze (na levém diagramu). Patřil k jeho provokativním postupům, a po dlouhá léta jimi dráždil jak vyslovené příznivce romantické školy, tak ale i opravdové konkurenty dotírající na jeho trůn. Výpad neváhal například použít ani v partii proti Čigorinovi v jejich druhém zápasu (Havana 1892).
Originál Steinitzovy varianty ovšem s největší pravděpodobností již vzkříšen nebude. Osobně jsem měl jeho „přesunutí do archívu“ spojeno s kupodivu předpočítačovou partií Azmajparašvili vs. Hector San Sebastian 1991. Po 5.Jc3 Sb4 6.Se2! Dxe4 7.Jdb5 (xb5!)
Ačkoli se černým ještě v roce 2023 podařilo v korespondenčních partiích černou pozici několikrát udržet, statistika je zde nemilosrdná! Snad ještě dodám, že bílý disponuje i jinými projekty spojenými s využitím bodu b5 (právě to je pro naše úvahy důležité), ale v nich se černí brání mnohem úspěšněji.
Vraťme se nyní k diagramu po Aronjanově resp. Steinitzově výpadu 5.Dh5.
Pokud se černý nemůže opřít o výpady na b4, ocitá se hra objektivně v rovnováze. Dodejme však, že černý by musel být obeznámen s teorií a vědět, jak pokračovat už v nejbližších tazích — což polský velmistr zjevně nebyl. Nad následujícím přirozeným tahem 5…Jc6 strávil devět minut, nad dalším pět a nad svým desátým tahem dokonce patnáct minut. Partii bez vážnějšího odporu vzdal ještě před časovou kontrolou.
Více se lze dozvědět v přehrávači.
Na závěr si poslechněme zhodnocení světového poháru hráče, komentátora a „vicemistra světa“ Pétera Léka.
Javokhir Sindarov se svou babičkou. Právě prarodiče jej přivedli k šachu a vždy jej podporovali. Uspěje v turnaji kandidátů 2026 i tentokrát nejmladší účastník?
