Názvů pro to, co se letos odehrálo na turnaji ve Wijk aan Zee, lze vymyslet nepřeberné množství, žádný však neobsáhne vše, čeho jsme byli svědky. Přiznám se, že něco podobného jsem za léta sledování elitních turnajů nezažil. Odkud začít? Neuvěřitelně nízkým věkovým průměrem? Nepochopitelnými statistickými údaji? Faktem, že téměř každý ze 14 účastníků obou turnajů prodělal několik výpadků? Nebo rekordním množstvím hrubých chyb mimo časové tísně, včetně jednotahových?
Často respektuji zásadu Occamovy břitvy, tedy že nejpravděpodobnějším vysvětlením bývá to nejjednodušší. Dobrá, zkusme to: „Vinou počítačů a enginů hráči zapomínají, jak propočítávat varianty!“ Anebo: „V místě konání probíhaly testy zbraní ovlivňujících myšlení.“ Nebo existuje přízemnější vysvětlení? V tom případě nabízím: náhoda, výkyv.
Přesto máme dvě jistoty. První: Nodirbek Abdusattorov vyhrál další turnaj s převahou. Druhá: zajímavější a napínavější bitvy se hledají jen těžko.
Výsledky
Kromě jednoho z nejobsažnějších turnajů poslední doby, tedy turnaje Masters, si diváci, čtenáři a samozřejmě fanoušci mohli přijít na své i v turnaji Challengers. Abychom takříkajíc „nerozebírali prázdno“, podívejme se rovnou na konečné výsledky.
Věkový průměr turnaje Masters činí pouhých 23,62 let, turnaje Challengers pak 24,57. Možná se někteří, když ve druhé tabulce uvidí jména Faustina Ora (12 let) či vítěze Andyho Woodwarda (15 let), pozastaví nad tím, že věkový průměr v „mladším turnaji“ byl vyšší. Nu ano, průměr „kazí“ Vasilij Michajlovič…
Pro srovnání: odhlédneme-li od Vasilije Ivančuka, činil věkový průměr turnaje Challengers zhruba 22 let, tedy věk, v němž už měl Paul Morphy za sebou své jediné evropské turné (1858–1859), během něhož v jedenadvaceti letech porazil prakticky všechny tehdejší evropské šachové hvězdy. Jenže Morphy byl jeden a zde máme celý turnaj…
Statistika aneb černá bere… skoro
„Otravná teorie zahájení ničí klasiku! Hráči sehrají 35 tahů podle přípravy, a pokud jsou oba dobře připraveni, skončí boj nevyhnutelně proanalyzovanou remízou. Jestli to takhle půjde dál, uvidíme tabulky podobné turnajům v dámě!“
Zhruba takové „výtrysky fantazie“ můžeme slýchat čím dál častěji. S posledním, nad nímž lze snad jen nechápavě zakroutit hlavou, přišel v nedávném rozhovoru poměrně známý mecenáš Oleg Skvorcov. Ten rovnou navrhuje „odměnit“ hráče za remízu nulou! Co na tom, že po pět století si naše krásná hra vystačila s… pouhou logikou. 🙂
Nikdy nekončící boj proti klasickému tempu hry má samozřejmě nejvýznačnějšího podporovatele v osobě Magnuse Carlsena. Tomu se ale ve skutečnosti nechce hrát vážné partie, a tím méně zápasy, protože je krom jiného prostě líný se několik měsíců připravovat.
Možná po skončení turnajů ve Wijku tyto hlasy alespoň na pár měsíců utichnou.
Podívejme se totiž na několik tvrdých statistických dat.
Turnaj Masters (91 partií): počet rozhodnutých partií 41, počet remíz 50. Rezultativnost = 45,1 % (pro zajímavost, v loňském roce činila 40,66 %). V průměru jsme tedy v každém kole viděli o něco více než tři poražené krále.
Výhry bílého: 22; výhry černého: 19.
Abych čtenáře statistikou nezahltil, uvedu už jen jeden údaj. Proč černá (skoro) bere?
Čtveřice prvních a druhých vítězů obou turnajů, tedy Abdusattorov, Sindarov, Woodward a Ivančuk, vyhrála bílými i černými stejný počet partií. Stav zápasu Černí versus Bílí skončil 13:13! To by v dřívějších dobách bylo téměř nemyslitelné.
O čem to svědčí? Proč nehrají barvy a výhoda prvního tahu takřka žádnou roli, podobně jako v dětských kategoriích všeho druhu, kdy přestane „fungovat šustrmat“? Protože se v partiích vyskytuje nebývalé množství hrubých chyb, včetně jednotahových či dvojtahových.
Karamboly prvního kola
Přejděme již k ukázkám a podívejme se, co se stalo v partii Keymer vs. Giri.
Bílý právě táhl 22.Ja5 a díky Anishově nepřesnosti v předchozím tahu (pasivní 21…Vb8) vládne určitou i když nevelkou předností. Po 41 sekundách následovalo 22…Sxd4??, aby se Giri po banálním dvojím úderu 23.Vc4 ihned vzdal!
Ještě dříve však skončila partie Niemann vs. Fedosejev. První miniatura turnaje tak byla na světě! Protože se hrál již 88. ročník, nakonec se ukázalo, že nejde o nejkratší rozhodnutou partii (osmitahovou miniaturu Petrosjan,T vs. Ree,H z roku 1971 těžko někdo překoná), ale…
Niemann právě zahrál 14.g3 a opět hrozí 15.Dxb7. Vladimir Fedosejev si možná popletl varianty, spíše se však dopustil typické hrubé chyby, když zápletky řádně nedopočítal. Po více než 8 minutách přemýšlení totiž udeřil 14…Jxc5??, aby se po 15.dxc5 Sxd3 16.Dxb7 vzdal! Teprve nyní totiž uviděl, že na plánované 16…Ja6 následuje efektní 17.Je5!!.
Celý turnaj se mohl vyvíjet úplně jinak, kdyby mistr světa po efektní poziční oběti dámy dotáhl skvěle vedenou partii do vítězného konce. V partii Sindarov vs. Gukesh se opět potvrdilo rčení, že chyby chodí v páru.
Bílý pokračoval 39.Vxa4? (sebral pěšce)
a mistr světa po zběžné kontrole předtím již zkoumaných manévrů zvolil poziční dynamickou oběť dámy 39…Dxb4!!-+.
Podrobnějším rozborem se budeme zabývat v přehrávači a partie jsou samozřejmě k dispozici i na videích.
Tu poukážu na případ nedokonalosti dnešních enginů! Ty staví i v poměrně velkých hloubkách na první místo jiný postup než 39…Dxb4 a teprve po „řádném pošťouchnutí“ přiznají, že oběť dámy je nejsilnějším řešením! Přehnaná selekce v propočtu dnešních motorů a honba programátorů za rychlostí podle mého názoru nejsou zrovna ideální cestou rozvoje. Ostatně čtenáři, které problémy motorů zajímají, se o tom jistě přesvědčí sami.
Gukesh nerealizoval svou rozhodující výhodu příliš přesvědčivě a postupně se ocitl už jen na třicetisekundovém přídavku. Rozhodující výhodu však definitivně vypustil až v pozici diagramu.
Po 70.Df8+ vznikla poslední kritická pozice partie a současně náš první test. Který z dvou možných tahů byste zvolili?
Níže nabízím zkrácený záznam samotné partie a rovněž krátkou analýzu jednoho z mých oblíbených streamerů Alexeje Pugače v ruském jazyce. Pro jistotu znovu připomínám, že na YouTube je možné zapnout anglický dabing.
Chromá taktika i strategie
Zásoby hrubých chyb jsou nevyčerpatelné, a tak jsme, přestože jejich hromobití v dalších kolech zesláblo, zhlédli minimálně dvě i v kole druhém.
Vladimir Fedosejev se v partii proti Vincentu Keymerovi dokonale revanšoval za karambol z prvního kola. V pozici diagramu současná světová ratingová čtyřka právě zahrála 16…b6.
Jak byste na místě bílého pokračovali?
Až neuvěřitelné slabě sehrál černý věžovou koncovku v partii druhého kola Abdusattorov vs. Praggnanandhaa.
Po 42.g3 měl černý naprostý dostatek času vzpomenout si, jak se tento druh končících her brání. Praggnanandhův postup 42…Vg2?? totiž ztrácí až dvě obranná tempa! Pro takový omyl, který stojí černého partii, můžeme mít různá zdůvodnění. Avšak vzhledem ke spotřebovanému času jen necelých dvou minut a faktu, že Pragg „ještě“ prošel klasickým vzděláním, bych se přikláněl k názoru, že zřejmě považoval pozici za remízovou „jakkoli“.
V pozici levého diagramu vidíme, že obě černé figury stojí dobře. Těmito druhy věžových koncovek jsme se již na stránkách zabývali v článku Neporazitelná královna? ze 26. 4. 2025, a tak bychom měli vědět, že „déčko není béčko“ 🙂 ! Více se samozřejmě dozvíme v rozboru přehrávače i videu níže.
Gukeshova hrubka kariéry aneb jako na houpačce
Jak je ostatně vidět z tabulky, mistr světa začal rok 2026 nevalným výsledkem. Po zisku titulu mistra světa se jeho posledním úspěšným vystoupením stal vlastně loňský Wijk, v němž dělil první místo.
„Gukeshova houpačka“ – i tak by se dal nazvat článek, který bych věnoval pouze jeho partiím. Jsou natolik obsažné, že by vydaly nejen na samostatný příspěvek, ale téměř na turnajový bulletin.
Nu ano, hovoří ze mě hluboká sympatie k tomuto mladému muži díky jeho skromnému vystupování i maximalistickému pojetí hry. Když však zároveň vidím naprosto zanedbané studium klasických vzorů minulosti a množství vyslovených děr, které je nutné zalátat, lituji, že jsem se nenarodil o něco později a v jiné zemi… věděl bych, co dělat dál. Nejsem si však jistý, zda to ví sám mistr světa. A už vůbec ne, zda řešení znají jeho trenéři…
Klíčovým momentem turnaje, z hlediska nakonec jasného vítězství Nodirbeka a naopak propadu mistra světa k 50%, se stala bitva obou mladíků v 6. kole Abdusattorov vs. Gukesh. V té chvíli měl Gukesh na svém kontě +1, Nodirbek +2. Dá se říci, že mistr světa černými protivníka přehrál, avšak vynalézavá obrana držela pozici stále v objektivní rovnováze.
V pozici diagramu táhl právě bílý po asi 3 a půl minutách přemýšlení 36.Df5.
Gukesh po přibližně stejně dlouhém zadumání – aniž se nachází v časovém presu – zažívá po neuvěřitelné jednotahové hrubce 36…Vg5??
asi nejhorší moment svojí šachové kariéry! Následovalo samozřejmě 37.Dxf6+.
Rozhodující moment 88. ročníku Wijk aan Zee: Největší hrubka kariéry mistra světa, Nodirbekův udivený pohled a …
Pro Gukeshe tragický moment vám, milí čtenáři, samozřejmě nemohu nezprostředkovat.
Výpadek se dá, ale zároveň nedá objasnit. Sám mistr světa o pár dnů později na přímou otázku Fiony Steil-Antoni odpověděl, že svůj zkrat prostě vysvětlit nedokáže.
Obecně: na šachovnici se podobné velehrubky vyskytují z důvodů, které podrobněji vysvětluji v přehrávači. V konkrétní partii jde podle mého soudu i o daň maximalismu. Stručně řečeno: Gukesh se v partii „upočítal k smrti“, až do prohry. Gigantické množství variant, které u partií nachází a prověřuje, minimum oddychu – alespoň občas je třeba odcházet od šachovnice a po návratu se na pozici podívat novým pohledem – by patrně výpadku zabránily.
Po takové partii jsem byl docela zvědav, jak bude Abdusattorov tuto partii hodnotit. Situace tohoto druhu jsou cenné nejen pro psychology, ale i trenéry. Nu ano, asi tušíte správně. Nodirbek reagoval zcela přiměřeně. Přesto je nutné v dnešní „velkohubé době“ jeho skromné a střízlivé vystoupení ocenit!
Caissin vyvolenec či zatracenec?
To ukáže konec letošního roku v zápasu o titul mistra světa, mohl bych dodat!
„Jednou jsi dole jednou nahoře.“ Text ze zlidovělé písně pánů Voskovce a Wericha z 30. let se náramně hodí k výkonům mistra světa ve Wijku.
Sehrál podle mého nejkvalitnější partii celého turnaje, zároveň ale dokázal ze strategického pohledu bezkonkurenčně nejhůře rozestavět bílé figury, možná hned ve dvou případech.
Avšak já, na rozdíl od mnoha kritiků amatérů (v dobrém smyslu slova), nezapomínám! Stále mám před očima jeho nepřekonatelné olympijské vystoupení v Budapešti 2024 a samozřejmě ještě předtím turnaj kandidátů, který dokázal vyhrát v sedmnácti letech!
Pojďme se podívat jak na jednu brilantní partii, tak na „myšlenkový strategický karambol“. Dodám, že všechny své partie mistr světa přitom vyhrál černými (černá bere!), přičemž – snad aby toho nebylo málo – čtvrtou výhru mohl a měl přidat v partii proti Hansu Niemannovi.
Z jeho „uklouznutí“ v koncovce partie 12. kola Niemann vs. Gukesh naše tři ukázky začneme. Nic totiž podle mého nedemonstruje algorimus myšlení mistra světa lépe než nevyužitá šance v této partii.
„Černý stojí dočista na výhru.“ Toto hodnocení by mělo být zřejmé snad jakémukoli hráči, dříve od řekněme druhé výkonnostní třídy výš, dnes zhruba od 1700 ELO bodů. Pravda, materiál na šachovnici dovede sečíst snad i šestileté dítě, to ale ještě nemusí vědět, že bílému v pozici stačí, s mírným zjednodušením řečeno, odevzdat všechen svůj materiál za oba černé pěšce. Dva jezdci zpravidla nematí 🙂 .
Již trochu vyspělejší či zkušenější šachista, stále však podle mne nikoli nutně mistrovské úrovně, by uvažoval asi takto: „V pozici se nabízejí dva plány. Prvním je prostá konsolidace pozice: centralizace krále, přesun jezdce na e7, g7–g6 a konečně zapojení problémového jezdce h5 do hry přes g7.“
Při chybějící protihře – tzv. bezčasových pozicích – je možné plánovat jednotlivé etapy realizace výhody velmi daleko. Před sebou vidíme jednu z možných verzí realizace plánů černého při pasivní obraně či vyčkávací strategii. Je ovšem pravděpodobné, že Gukesh se spíše obával pochodu bílého krále vpřed. Takové možnosti jsou mimo jiné rozebírány v přehrávači.
Šachista by však měl uvažovat ještě dál: „Pokud bych se však dopočítal do stoprocentní výhry pomocí oběti – transformace Jxf4+ gxf4 Jxf4+, mohu jít i do toho! Jenže vidím, že tuhle jistotu mít nemohu, a proto zvolím jistý postup číslo jedna!“
Ne tak mistr světa! Je těžké rozlousknout, jaké úvahy jej vedly k tomu, že přešel do teoreticky remízové koncovky, když pokračoval 41…Jhxf4+?? 42. gxf4 Jxf4+ 43.Kd4=.
Gukeshův postup prozrazuje mnoho o jeho řekněme zvláštním způsobu myšlení. Dedukcí zjistíme, že musí platit minimálně jedna, spíše však hned dvě teze z následujících možností:
- mistr světa neumí přemýšlet ve schématech, ale pouze ve variantách,
- vynucený manévr po oběti figury ocenil na jeho konci chybně,
- Gukesh nepřemýšlí logicky.
Následoval ještě dramatický závěr partie, v němž oba protivníci ještě jednou hrubě chybovali. Podrobný rozbor koncovky je k dispozici v přehrávači Gukeshových ukázek níže. Celou partii lze potom zhlédnout například v následujícím záznamu i v poměrně kvalitním rozboru na kanálu Agadmators.
„Ten mládenec hraje jako Bůh!“
mohl by konstatovat zkušený znalec, neznalý ovšem poměrů naší doby na naší planetě 🙂, sleduje partii Fedosejev vs. Gukesh z 8. kola. „Nu, vždyť je to mistr světa!“ odpovídá místní Gukeshův fanoušek.
To, co v partii mistr světa předvedl, ve mně zanechalo dojem něčeho neopakovatelného!
Pozici levého diagramu pokračoval bílý 18.e4, aby se po protivníkově dvaatřicetiminutém přemýšlení střetl s 18…c5!!. Jde o reálnou dynamickou oběť figury, ovšem zápletky jdou mnohem hlouběji, nežli by se mohlo zdát po zběžném pohledu na pravý diagram. Nejde tedy pouze o 20.bxc5 bxc5 21.Vxb7? cxd4. Gukesh strávil půlhodinu hlubokým propočtem a především zhodnocením pozic po 21.e5 cxd4 21.exf6
Jak byste v pozici diagramu černými pokračovali?
Zde ještě můžeme zhlédnout Gukeshův krátký popartiový rozbor v tradičním rozhovoru.
Mohlo jít o kombinaci roku, kdyby…
„Už bylo dost toho Gukeshova vynášení do nebes a zastávání!“ může říci čtenář, který přečetl nejen předchozí řádky. Nu ano, mnoho jiných kladných bodů mistru světa z Wijku tedy nepřidáme.
V partii Erdogmus vs. Gukesh mohl dokonce černý prohrát! Na šachovnici se totiž vyskytla pozice, která se snad mohla proměnit v kombinaci roku! Abych příliš čtenářům, kteří tuhle partii neviděli, nenapovídal, přidám níže rovnou diagramy se zadáním. Po 27…Sa6
černý uvěznil protivníkovu dámu na dámském křídle. Kalkuloval s tím, že po 28.Da7 Db5 využije její absenci v boji k zahájení útoku proti nepřátelskému králi. V partii nakonec čtrnáctiletý turecký supertalent nenašel nic lepšího, nežli vrátit kvalitu po 28.Vxa6?? bxa6 29.Dxa6 jistě si dobře vědom, že je zle a pozici s pěšcem méně zřejmě neudrží.
Jenže bílý mohl vyhrát! Pokud by se přísně držel zásad správného propočtu variant, tedy že v rozehraných ostrých pozicích nejprve uvažujeme a propočítáváme šachy, braní a silné hrozby, našel by spektakulární vítěznou kombinaci. Ta se mohla stát nejen ozdobou turnaje, ale možná i kombinací roku!
Najdete v pozici diagramu vyhrávající vynucený manévr – kombinaci? Jejím cílem je mat nebo materiální zisk.
„Indické resumé“ a doporučení trenéra
Po faktickém propadu všech čtyř indických mušketýrů ve Wijku bych třem z nich, s výjimkou mistra světa, doporučil toto: „Přestaňte přijímat pozvánky na turnaje. Zůstaňte několik měsíců doma a trénujte. Pracujte se svými trenéry na odstranění závažných nedostatků ve vaší hře!“
Nejvíce by ovšem měl zapracovat sám D’Artagnan, Dommaraju Gukesh! Protože ale na konci roku obhajuje svůj titul, bylo by nutné jeho tréninkový program speciálně upravit. Avšak doba, kdy by se měl „zavřít na půl roku doma“ a tvrdě pracovat, by měla bez ohledu na výsledek nastat hned v lednu 2027. Sehnat množství chybějících knih či materiálů klasiků, doplnit je moderními materiály zkoumajícími problémy poziční hry a koncovek a tvrdě pracovat. Jinak než doposud.
Vím, že se nejspíše pohybuji v oblasti fantasy. Ale na druhé straně: kdo kdy vyvrátil Leninovo zkrácené, ale pravdivé „učit se, učit se, učit se“?
Nodirbekova dominance a cesta za titulem
Nodirbekovy individuální výsledky opět budí respekt!
Ač se to při pohledu na závěrečné výsledky nemusí zdát patrné, Nodirbek vyhrál i tento turnaj s přehledem – převahou. Výsledek totiž tak trochu zkreslila poslední partie stříbrného Javokhira Sindarova. Ten doslova dobil předtím čtyřikrát po sobě kapitulujícího českého velmistra Nguyena Thai Van Daie. Partie měla skončit remízou, když Javokhir mohl dokonce v jednom momentu před časovou kontrolou prohrát! V takovém případě bychom viděli jinou tabulku! Výrazně podobnou té londýnské (viz článek „Jako utržený ze řetězu“).
Nejen z Wijku se celkem logicky ozývaly hlasy, jaká je to škoda, že se Abdusattorov neprobojoval do letošního turnaje kandidátů. Na rozdíl od mnohých komentátorů a znalců bych si zde nedovolil kritizovat FIDE za nepromyšlený či přímo špatný postupový klíč. Nepřipadá mi sice dokonalý, ale říkám si: buďme za něj rádi. Na rozdíl od mnohých si totiž dobře vzpomínám na šílené projekty předchozího prezidenta FIDE Kirsana Iljumžinova.
„Mistrem světa se stane ten hráč, který v zápase porazí stávajícího šampiona!“ Tak by měla znít prvotní zásada. Historie zná případy odmítnutí mistra světa k zápasu nastoupit: Emanuel Lasker (1920), Robert Fischer (1975) a Magnus Carlsen (2022). Jednou dokonce zasáhla i smrt: Alexander Aljechin (1946).
Nodirbek totiž v polovině loňského roku zaznamenal zřejmý útlum výkonnosti. Pravdou ale je i to, co sám poznamenává: jak velký švýcar, tak světový pohár jsou svým způsobem loterie…
Dovolím si trochu drzou predikci: k nejzajímavějšímu zápasu dojde až v roce 2028. O titul mistra světa se utkají dvaadvacetiletý mistr světa Dommaraju Gukesh a čtyřiadvacetiletý Nodirbek Abdusattorov 🙂
Bude se naše realita ubírat právě tímto směrem?
Pojďme se nyní podívat na zajímavé momenty z tvorby vítěze letošního Wijku. (Rozbory partií, ukázky a řešení jsou opět uvedené na konci kapitoly v jednom přehrávači.)
Obzvlášť rád sleduju Nodirbekovy partie proti „statikům“. Tedy šachistům, kteří podle mne přes veškerou šachovou gramotnost a někdy i obrovskou praktickou sílu… nu, nebylo jim dáno dokonale vycítit dynamické faktory boje a trochu se topí v propočtu variant. Tedy jsem se zájmem sledoval partii 7. kola Keymer vs. Abdusattorov.
Keymer zvolil v partii ostrou variaci tzv. antimeránu, ale jeho poslední tah 19.Sa5 lze označit za nepřesnost.
Jak byste černými reagovali? Jaké varianty či motivy se vám honili hlavou?
I Nodirbek si v 8. kole vybral svoji slabší chvilku, kdy podlehl naopak v té chvíli rozjetému Girimu. Poté následovaly 3 remízy a jeho primariát v turnaji se začínal naklánět. Avšak poslední dvě kola nenechaly nikoho na pochybách, kdo je v turnaji favoritem!
V partii 12. kola Abdusattorov vs. Bluebaum vznikla ostrá pozice s oboustranně citlivými králi. Jak uvidíme v přehrávači, střetnutí skrývalo hned několik propočtových lahůdek. Německý velmistr právě hrubě chyboval postupem 31…Dc7??,
po čemž následovalo 32.Jcb5! Dc4. Není to právě procházka růžovým sadem, ale… dokážete najít bílými vyhrávající pokračování?
Vychutnejme si krátký Nodirbekův popartiový rozhovor a rozbor.
Vybrané partie 12. kola analyzuje velmistr Sergej Makaryčev!
"Kapinán Evans, prosím na scénu!"
Před posledním kolem nebylo tedy – na rozdíl od londýnského turnaje 2025 či pražského 2024 – ještě jasno. Tím spíše, že Abdusattorova čekal bílými kameny Arjun Erigaisi! I ve své – opět, stejně jako loni – celkem mizerné formě víme, že Erigaisi je schopný porazit kohokoli. Paradoxně ale právě on je z určitého pohledu ideálním protivníkem do posledního kola. Tím spíš, když vládne bílými figurami.
A Erigaisi nezklamal. To jsem věděl v průběhu přenosu hned, když se na šachovnici objevil Evansův gambit!
Mohli jsme se dozvědět, že Nodirbek se připravoval na všechno možné. V rozhovoru se dokonce přiznal, že si zopakoval i tak marginální variantu jakým je Dubovův gambit 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.c3 Jf6 5.d4 exd4 6.b4!? (Dubov vs. Karjakin 2020) 🙂
Jenže přesto všechno nemělo takové překvapení vliv. Vždy jsem svým vyspělejším svěřencům (od úrovně KM výše) zdůrazňoval. „Když se na protivníka připravujete, berte v úvahu i partie, které hrál opačnými barvami!“ Nevím jistě, jestli tak Arjun učinil. Pokud ano, věděl by takříkajíc jedním klikem myši, že i nepřipravený Nodirbek se může opřít o své – pravda starší, ale zde to zrovna nevadí – přípravy z doby, kdy hrál Evansův gambit sám. Více se samozřejmě opět dozvíme v přehrávači.
Arjun nesehrál partii vůbec dobře. Ihned poté, co protivníci vyšli za předěl teorie, bylo patrné, že problémy pozice příliš nereflektuje. Různobarevní střelci spolu s těžkými figurami vytvářejí díky obrovskému množství slabých polí situace, kde se mohou stát v jediném vynuceném manévru velmi slabí oba králové.
Pro své svěřence jsem vytvořil test, který vyžaduje dobrou obrazovou paměť. Podle mého chápání teorie propočtu variant jde o II. pilíř fiktivního mostu – tak zvaná Obrazová fixace. Chcete jej milí čtenáři též vyzkoušet?
Představte si v mysli následující tahy: 26...Jxd5 27.cxd5 Sxd5 28.e6 Sxe6 29.Vg3 g6. Jak byste nyní pokračovali?
Níže nabízím hned dvě analýzy partie. První je určená vyspělejším šachistům. Rozbory velmistra Makaryčeva jsou většinou vynikající, přestože je Sergej Jurijevič vytváří ihned po skončení kola a někdy i v jeho průběhu! (Připomínám opět možnost spuštění anglického AI dabingu nebo českých titulků.)
Druhý rozbor jsem pak našel na dosud neprozkoumaném kanálu. Ocení jej jak méně zkušení hráči, tak i silnější šachisté, kteří se ale historii příliš nevěnují — autor se totiž pustil i do krátkého historického exkurzu Evansova gambitu…
A zde máme k dispozici krátký popartiový rozbor (tentokráte bez šachovnice) v té chvíli již jistého vítěze turnaje!
Níže jsou k dispozici podrobnější rozbory všech tří ukázek Nodirbeka Abdusattorova včetně řešení zadaných otázek.
Tohle by nedokázal ani Fischer!
„O kom je řeč? Kdo si troufá kohokoli stavět nad Bobbyho?“ mohou se rozhořčit nejen pamětníci, ale i ti, kteří ještě dnes studují šachovou historii!
V turnaji startoval teprve čtrnáctiletý turecký velmistr Yagiz Kaan Erdogmus (*3. 6. 2011). Tomuto chlapci je věnována obrovská pozornost zcela oprávněně! Zatímco kvůli věku zůstával nějaký čas tak trochu ve stínu o tři roky staršího, a i mediálně řekněme atraktivnějšího Edize Gurela, dnes je tomu přesně naopak!
V přehledném grafu ze stránek rating.fide.com vidíme Yagizův trvalý vzestup výkonnosti. Současný rating 2 669 ještě nereflektuje zisk dalších přibližně 18 bodů, které nabral ve Wijk aan Zee.
Domnívám se, že rozborů Erdogmusových partií si čtenáři v budoucnosti užijí víc než dost – já jen doufám, že je budu moci rozebírat –, a tak se pojďme podívat alespoň na jednu z jeho čtyř výher. Jde vskutku o brilantní výkon!
Porazit černými (černá holt bere!) ve 14 letech ve vážné partii světovou ratingovou pětku a někdejšího hráče klubu 2 800, to už něco znamená. A když k tomu připočteme jak partii černý sehrál, potom se stává pouhé „smekám před tebou!“ zcela nedostačující 🙂 . Tohle je partie čtrnáctiletého génia s velkým „P“! Jistě jedna z nejlepších v turnaji. Je v ní vše: novinka v zahájení, poziční oběť kvality, jak se má zacházet s dvojicí střelců, demonstrace síly vzdálených volných pěšců v koncovce, i skvělý propočet variant.
V partii 7. kola Erigaisi vs. Erdogmus byla rozehrána Keresova varianta anglické hry, tedy jakýsi obrácený Alapinův systém v sicilské (Alapin z druhé ruky). 1.c4 e5 2.g3 Jf6 3.Sg2 c6.
Možná tato partie přivede některé čtenáře k myšlence se na systém podívat lépe a začít ho posléze i používat! Pro vyznavače Alapinova systému v sicilské by dokonce mohlo jít o preferovanou volbu. Bílý má k dispozici, podobně jako v tomto systému sicilské, buď 4.d4 nebo 4.Jf3…
Nestává se často, aby Arjuna v přípravě na partii někdo „překonal“. Tentokráte však Erdogmus přišel s novinkou, po které bílý okusil „problém prvního nepřipraveného“ na vlastní kůži. A stálo to zato! Vznikla ostrá a zcela nestandardní pozice.
Po 12…d4 se v partii objevila pozice levého diagramu.
Černý vytvořil poziční hrozbu 13…c5, která by trvale paralyzovala celé dámské křídlo bílého a vedla k rozhodující poziční výhodě.
Podívejme se však znovu na levý diagram. Situaci na šachovnici jsem v poznámkách charakterizoval takto: „Pozici můžeme označit za nejasnou, podle enginů za vyrovnanou, ale hlavně slibuje ostrý střet madam Dynamiky a Statiky! I další nejbližší průběh je navíc víceméně vynucený. Co napsat k samotné pozici? Lze drzé pěšce e3 a d4, kteří paralyzují celé protivníkovo dámské křídlo, považovat za odvážné siláky – jakési supermany, nebo naopak za exponované blázny, kteří přijdou o život, až se bílému podaří nalézt kryptonit? Svým způsobem jde primárně o problém známé a tradiční poloprázdné či poloplné sklenice! Zde ovšem nezáleží na povaze člověka – pesimista vs. optimista, ale na budoucím vývoji teorie, tedy i přesném rozboru!“
Jak byste v pozici diagramu pokračovali?
Nakamura u vytržení
Nejen těm čtenářům, kteří alespoň občas sledují streamy Hikaru Nakamury, doporučuji shlédnout následující video. Nejprve si však vysvětleme, o co jde.
Po Yagizově pěkné poziční oběti kvality (zdůrazním, že partie by si zasloužila nejen podrobný rozbor, ale i samostatný článek) vznikla nakonec koncovka s dvojicí střelců proti věži a jezdci. Objektivní dynamická rovnováha však dávala v „živé partii“ zřejmou iniciativu černému.
Po 34…Kc6 vznikla pozice našeho prvního diagramu koncovky.
Vidíme, že černý má za minimální materiální ústupek (?, souhlasím s těmi, kdo petrosjanovsky pronesou, že bílý přece žádnou materiální výhodu nemá…) mocnou dvojici střelců, útok na dámském křídle s majoritou pěšců a hlavně vzdáleného volného pěšce a4. Erigaisi zde pokračoval logickým 35.Je3=, ale (nejen) Nakamurův engin klade na první místo paradoxní 35.g5!
Bílý zde tedy rezignuje na aktivní protihru svázanou se snahou vytvořit si vlastního volného pěšce f5+e6 (což se stalo v partii) ve prospěch… ale čeho vlastně??
Nesleduji Nakamurova videa příliš často, ale od dob, kdy se v poslední partii zápasu o titul mistra světa v prosinci 2024 podivoval nad Ding Lirenovým tahem a4, jsem takhle udiveného a zároveň nadšeného Hikarušku neviděl! Věta typu: „Nechám si implantovat čip.“ svědčí o mnohém 🙂 .
A proč nadšeného? Protože Erdogmus tento plán ve svém popartiovém rozboru zmínil!
Přiznám se, že mně osobně nepřijde plán s g4-g5 až tak záhadným. Pravda, pozici transformuje a bílý je připraven obětovat kvalitu zpět s přechodem do koncovky jezdce proti střelci při zablokovaném dámském křídle. Navíc vede postup g5 k blokádě – omezení hybnosti – královského křídla i ohraničení působnosti černopolného střelce. Více se „problémem blokády pěšcové majority“ zabývám v celkem podrobné analýze partie, a tak zde uvedu jen jeden diagram konečné pozice rozboru. Ten myslím i tak dobře ilustruje „o co jde“.
Bílý právě táhl 39.c4=.
Vzniklá pozice se dá označit i jako pevnost.
Níže nabízím zkrácený záznam kanálu ChessBase India a popartivý rozbor s vítězem ve studiu.
Yagiz je podle mého jedním z dětí, které… netrénují! „Kacířská myšlenka! Nesmysl!“ Jenže dovolte, abych větu dokončil… netrénují, protože šachu věnují všechen svůj čas!
Stejný „problém“ měl počátkem 80. let Vasilij Ivančuk, před ním například Bobby Fischer, a pokud sáhneme hlouběji do historie, uvidíme hned několik dalších jmen. Yagiz rozhodně není sportovní typ. Neuvidíme ho hrát s kamarády fotbal či jakýkoli jiný sport. To ale také není nic výjimečného.
Níže je k dispozici Erdogmusův stručný životopis, který vypracovala, jak jinak, dnes již neodmyslitelná pomocnice AI. Snad jen dodám, že mladý turecký zázrak je sponzorován člověkem, kterého by mu mohl kdekdo závidět. Turecký miliardář Evren Ucok se rozhodl svůj zájem i peníze investovat do zcela konkrétního plánu. Z Yagize chce mít mistra světa!
Ještě je snad třeba dodat, že obdobný plán se supervelmistrem Šachrijarem Mamedjarovem (vyhrát turnaj kandidátů 2026) miliardáři nevyšel. Pokud ovšem budeme kopat ještě trochu hlouběji, kruh se uzavře. Například na mistrovství světa v rapidu a blicu jsme mohli na videích vidět Yagize a Šachrijara spolu. Mamedjarov tedy přešel na místo Yagizova trenéra!
Challengers, aneb bitva do poslední patrony
Béčkové turnaje většinou sleduji jen tak poočku. Jednak… nu, den má jen 24 hodin, a tedy poctivé rozbory zaberou všechen čas strávený u šachovnice a počítače, jednak občas vlastně není koho sledovat.
Letošní turnaj Challengers ve Wijku byl však výjimkou. Startoval v něm můj oblíbenec Andy Woodward, o kterém jsem už napsal mnoho pochvalného v článku z listopadu 2025 (kapitola „Kdo je Andy Woodward“), ale, to se přiznám, sledoval jsem i partie Vasilije Ivančuka!
Komu z nich přát vítězství v turnaji a tedy postup do příštího turnaje Masters? Asi bych byl spokojený, i kdyby vyhrál veterán soutěže.
Protože článek není samozřejmě nafukovací, jak jsem byl přáteli i známými upozorněn, lidé dnes dlouhé texty prostě nečtou a čtení na pokračování se nepraktikuje, pokusím se uspokojit čtenáře několika nejdramatičtějšími či nejzajímavějšími okamžiky ve videích.
Andy Woodward po dramatickém průběhu posledního kola turnaj nakonec ovládl. Devět výher je něco nevídaného, na druhé straně však v generačním souboji 10. kola proti Vasiliji Michajloviči podlehl.
Docela příznačná je pro styl Američana následující partie, v níž porazil mladého francouzského velmistra Marca Maurizziho.
Rehabilitace za New York
Možná si, milí čtenáři, vybavíte tragický závěr newyorské blic partie Ivančuk vs. Narodickij v prosinci 2024. Vasilij Michajlovič by si v případě výhry zachoval docela dobré šance na postup mezi osm nejlepších a mohl by bojovat o titul mistra světa v blicu. Oboustrannou časovou tíseň ale prostě – doslova fyzicky – nezvládl. Nejprve z vyhrané pozice chyboval a poté překročil čas. Veškeré napětí a stres potom prostě nedokázal potlačit, rozbrečel se. Velmi smutný pohled na génia, který šachu zasvětil život!
Nu, ale nyní se podívejme na neuvěřitelný závěr časové tísně partie 3. kola Ivič vs. Ivančuk.
V pozici diagramu táhl právě černý 39…Sc5. Jeho pozice je o něco perspektivnější, to nás však nyní nezajímá. Oba turnaje se tentokrát hrály tempem 40 tahů na dvě hodiny bez přídavku, následovala časová kontrola a poté dohrávka s 30 minutami a již třicetisekundovou bonifikací na tah.
V momentu, kdy Vasilij Michajlovič zahrál 39. tah, mu na hodinách zbývala poslední sekunda! Bílý měl ještě nějaký čas k dobru, takže po dobu jeho přemýšlení by se dalo napětí asi nejen v sále krájet. Stihne černý po Ivičově tahu odpovědět? Zvládne učinit kontrolní tah za jedinou sekundu??
Situaci nám v následujícím popartiovém rozhovoru s Fionou Steel-Antoni přiblíží sám Vasilij Michajlovič!
Vítěz bere vše!
Závěrečné slovo k turnaji Challengers však musíme přenechat zaslouženému vítězi! Jak si Andy povede v turnaji Masters 2027?
Nakonec to vyšlo
Zde přidávám ke zhlédnutí video s krátkým shrnutím mimo jiné i Nodirbekových nezdarů. Pro něj šlo až do letošního roku tak trochu o „začarovaný Wijk“ 🙂 .
Jiný svět – jiná oslava
Dokážete si představit, že by se „tohle“ mohlo stát v nějaké evropské zemi či západní civilizaci??
Tohle je prostě jiný svět – v každém ohledu, nejen kulturním či civilizačním.
Nu, a dlouhý článek o letošním turnaji ve Wijk aan Zee zakončeme závěrečným slavnostním předáním cen; jinak by to nebylo ono.
Všechny ukázky a partie jsou ještě jednou k dispozici v CB přehrávači.
¨
