Dalšímu uzbeckému mladíkovi se na již skončeném postupovém turnaji Isle of Man povedl husarský kousek. Elitní americký velmistr s ratingem bezmála 2700 v katakombách urychlené královské indické zabloudil a vzdal se již ve 23 tazích! Dva vítězové a postupující do turnaje kandidátů jsou známí, avšak i v druhé ukázce jsem (upřímně, rozčarován hrou a výsledkem podle mého nejtalentovanějšího šachisty 21. století Alirezy Firouzji…holt bez práce nejsou koláče) raději zvolil opravdu překrásnou miniaturu, před například notoricky často na videoplatformách přehrávaných partií vedoucích hráčů turnaje po tom či onom kole. Pojďme se tedy, milí čtenáři, podívat, jak se poráží supervelmistr černými, v zavřené hře ve 23. tazích matovým útokem, aniž by se ten dopustil očividné chyby…
Javokhir Sindarov za šachovnicí
Pevné pěšcové struktury
Ještě než přejdeme k samotné partii, snad neuškodí trocha klasické školy strategie. Pokud dnes vyučuju nebo se ptám mladších hráčů co to je ‚Malé centrum‘, většinou vůbec neví o čem je řeč. Existovaly však doby, kdy základem strategie nebyly jednotlivé tahy, ale plány! (Poslechněte si někdy, milí čtenáři, 14. mistra světa Vladimira Kramnika!) Ty se, jak známo, v zahájení a ve střední hře velmi často vytvářejí na základě tzv. pevného postavení pěšců v centru. Nejklasičtějším případem, který se dříve v literatuře uváděl téměř povinně, byl tzv. ideální pěšcový střed. Jeden z příkladů vidíme na schématu níže.
Dnes, nejen zkušeným šachistům, jistě zůstalo povědomí 🙂, co znamená například tzv. izolovaný pěšec v centru včetně plánů jednotlivých stran, avšak pojem malé centrum jsem – přiznám se – již dlouho ve výukových videích, přenosech, časopisech či knihách neviděl a o něm neslyšel. Přitom i podle této pevné (tedy trvalejší) pěšcové struktury (v dalším textu budeme někdy zkracovat PPS) je nutné volit strategické plány!
Oba pracovní diagramy zachycují situaci PPS zvanou malé centrum. K prvnímu diagramu s pěšcem d4: Od mala jsem si zapamatoval jeden Nimcovičův postřeh! Vychází z toho, že plánem bílého, který vládne malým centrem, a tedy prostorovou výhodou, bývá často prosazení průlomu d4-d5 (pomocí c4). Černé pěšce umístěné na e6 a c6 Aron Isajevič nazýval „postavením pily“. Proč? Vysvětloval (parafrázuji): „Ač postavení s pěšci na polích e6 a c6 vypadá pasivně, ti mohou v případě snah protivníka provést d4-d5, ukázat své ostré zuby!“ stejně jako zdánlivě neškodná pila!
Jak se bourá malé centrum
Zaměřme se však nyní na to, jak bojovat proti malému centru (MC) protivníka. Podle klasiků strategie existují obecně tři způsoby boje. Níže uvedené příklady jsem převzal z královské indické obrany, kdy představitelem hlavní role je pěšec ‚e‘. Právě to nás totiž v brilantní partii zaujme.
Jaké strategické způsoby máme tedy k dispozici?
1/ obklíčení malého centra (jeho hlavního architekta pěšce e4)
Dodejme, že z obecného hlediska boje proti MC je lhostejné, zda stojí bílý pěšec ‚c‘ v základním postavení nebo – jako v následujících ukázkách – na c4. Pokud bychom se zabývali, opět v obecnější rovině, hledáním výhod a nevýhod postavení tohoto pěšce, potom zřejmě snadno odhalíme, v čem se skrývají. Například: ambicióznější postavení s pěšcem c4 kontroluje (v budoucnu možná pomáhá překrývat) bod d5, ale oslabuje navždy pole d4 i d3…
2/ 13…f5 boční úder proti malému centru. Po 14.exf5? následuje Jed3! s hrozbou mimo jiné 15…Vxe3! (o stěžni bílé pozice, totiž černopolném střelci, se ještě čtenář dozví mnohé)
3/ 11…d5! = centrální úder; obecně nejradikálnější a často nejúčinnější likvidace malého centra. Zde po dvojnásobném braní na d5 následuje Jd7-b6 a za okamžik již zbude z bílého malého centra v dobrém nanejvýše vzpomínka, ve zlém množství slabých polí v centru desky, oslabená úhlopříčka a7-g1 a nešťastný královský střelec chystající se podat žalobu na…pěšce f3 🙂
Z naší partie: černý likviduje malé centrum centrálním úderem 9…d5!
Miniatura, která obletí/ěla svět
Šesté kolo turnaje, 30. 10. 2023, Douglas, Ostrov Man. Nám nepříliš známý, ale elitní americký velmistr Samuel Sevian usedá za šachovnici…
Protože, samozřejmě krom pečlivé, ale přece jen krátké přípravy na partii (na turnaji moc času nezbývá) dobře ví, že šachový Uzbekistán, to je především bývalý mistr světa FIDE a jeden z nejlepších světových trenérů Rustam Kasimdžanov, mladíci, jež vychovává či vychovával, rozehrávají po 1.d4 Grünfeldovu indickou obranu! Rozhoduje se proto rozehrát jednu z forem tzv. antigrünfelda.
První ukázku si může čtenář vychutnat bez zbytečných ‚rušivých‘ odboček v zahájení a konečně i v samotné miniatuře, druhá je potom určena například pro ty čtenáře, kterým by se zalíbil Sindarovem použitý systém. V takovém případě musíme být samozřejmě připraveni na nejrůznější odbočky již v raných fázích některé naší budoucí partie...
„Ano, akcelerovaná královská indická! Grünfeldku jsi mně zakázal, a i když králku hrávám také, zkusil jsem něco méně otřelého, novějšího!“ takovou ‚debatu‘ bychom možná zaznamenali, bylo-li by možné číst myšlenky 🙂
A co řekl k partii sám šťastný vítěz až nápadně připomínající mladičkého Garriho Kimoviče?
Zázračné dítě
UZREPORT TV 17. 10. 2018: 12letý Javokhir Sindarov, splnil třetí normu GM na mezinárodním turnaji „First Saturday GM“ v Budapešti, a zapsal se do seznamu nejmladších velmistrů na světě.
Výsledky turnaje
Pro čtenáře, kteří neměli možnost nebo čas prohlédnout si konečné výsledky přikládám i je.
https://skolasachu.com/wp-content/uploads/2023/11/Isle-of-Man-2023-finals-results.pdf
