, a to od té naší nikterak vzdálené!
Ve 4. kole Světového poháru v Baku prohrál exmistr světa s německou nadějí osmnáctiletým Vincentem Keymerem. V odvetě následujícího dne tedy musel (pravda, bílými) za každou cenu vyhrát, aby minizápas svedl k tiebreaku. Jak probíhala odveta 10. 8. 2023? Co má společného s filmovým Oscarem a navíc jakousi letenkou?
Inu, máme na mysli zpáteční letenku Baku-Norsko, kterou by Carlsen (ostatně dle svých vlastních slov) zřejmě již následujícího dne použil k cestě domů, nechtěje se zbytečně 'vybavovat' z novináři, když by ve své samolibosti ještě hůře snášel přesun veškerého zájmu ke svému přemožiteli.
Podívejme se na klíčovou pozici diagramu, v níž došlo ke vzniku oné paralelní reality, přičemž my, milí čtenáři, jsme uvízli v této, pro německého supervelmistra méně šťastné! Nejprve však krátký a nutný vstup:
Carlsen,Magnus - Keymer,Vincent Baku 10. 8. 2023
Ve složité pozici s o něco lepšími šancemi bílého zahrál exmistr světa po téměř 9 minutách (sic) přemýšlení hrubě chybné 16.a3?? Následovalo 16…Sxc3 17.Dxc3 (nebylo lze 17.Jxc3?? pro dvojí úder 17…Df4+) a nyní jsme se ocitli na rozcestí…realit!
Černý totiž 'v naší realitě' po 18 sekundách přemýšlení vyměnil dámy 17…Dxc3??, a po 18.Jxc3 vznikla přibližně vyrovnaná pozice, ovšem… přesně toho druhu, které 16. mistr světa miluje, rozehrává virtuózně a vyhrává 's kýmkoli', řekněme, přibližně sedm partií z deseti (obávám se, že zde již bychom o rozdělení realit mluvit nemohli…).
Pro vás, milí čtenáři, se tedy nabízí test: Jakým způsobem mladý německý velmistr pokračoval v oné paralelní realitě? Tedy jak jinak měl pokračovat v 17. tahu? A dokážete svůj navrhovaný postup podpořit i variantami?
Řešení, poker face a filmový Oscar pro Magnuse
V následujícím krátkém střihu videa najdeme jednak řešení rovnice jak měl Keymer pokračovat správně (tedy probudili bychom se do jiné ‚letenkové‘ reality), ale nejen to!
Sledujme ale též velmi pozorně, například při druhém zhlédnutí videa, pouze Magnusovu tvář! Jeho herecký výkon ve chvíli, kdy si všiml, že se tahem 16.a3 dopustil hrubé chyby je vskutku zralý na Oscara! Nepřečtete na ní nic jiného než lehkou spokojenost přecházející až v jakousi nudu (odcházení od stolu patří také k onomu divadlu typu ‚nic se neděje‘). Vrcholem je potom až jakési 'žvýkání ničeho' v opravdu kritické chvíli, kdy mohl černý udeřit 18…Jxe4, kdyby něco tušil, a v Magnusově tváři přečetl!
V průběhu svojí dlouhé trenérské kariéry jsem se s problémem jak se chovat po hrubé chybě, když soupeř zatím 'neví' setkal mnohokrát. Pokoušel jsem se studovat i některé psychologické práce, a mohu prozradit jeden stoprocentně fungující fakt: V kritických chvílích někteří šachisté nedokáží svoje pohnutí zamaskovat, jakkoli by se o to snažili! (Částečným lékem je odchod od šachovnice…)
Jde zřejmě o geneticky podmíněnou záležitost…Nu, a jiní se o to dokonce ani nesnaží a znechuceni svojí hloupostí by naopak nejraději ihned zbourali figury…
