K tomuto příspěvku mě přivedla nedávná rapid partie Alireza Firouzja vs. Wesley So, ve které podle mne nejtalentovanější (leč, žel nikoli nejpracovitější) šachista naší doby obětoval nejsilnější figuru bez možnosti přesného propočtu důsledků. Takovým obětem materiálu jsme zvyklí říkat reálné dynamické nebo tedy intuitivní. Propočet variant ustupuje do pozadí a naopak nejvíce záleží na správném zhodnocení situace. Nejen k doplnění tohoto skvostu potom uvádím dvě slavné intuitivní oběti dámy z ruky geniálního Rašida Gibjatoviče Nežmetdinova…
Trocha teorie: pomyslná a naproti tomu reálná oběť
„Pomyslná, zdánlivá, fiktivní oběť materiálu? Co to má znamenat?“ může si pomyslet čtenář. „Přece buď v partii materiál obětuju nebo neobětuju!“ Přesto pojem pomyslná, zdánlivá či – chcete-li – fiktivní je součástí celé teorie oběti, jak ji zpracoval Rudolf Spielmann (Teorie oběti, 1936), a na počátku 70. let ve skvělé brožurce ‚Oběť v šachu‘ tehdy sovětský velmistr Leonid Šamkovič.
Abych čtenáři přiblížil, proč se bavíme o pomyslné oběti, uvedu pro začátek příklad, který snad zná (či by znát měl - nezapomínejme, že Česká republika se poměrně rychlým tempem stává rozvojovou šachovou zemí) každý, kdo alespoň několikrát v životě otevřel knihu šachové taktiky.
Bílý na tahu. Proč zde můžeme z pohledu teorie oběti chápat oběť dámy na h7 jako fiktivní, zdánlivou?
Cestování do budoucnosti a propočet
Použiju zde analogii z oblasti sci-fi či hluboce teoretické kvantové fyziky (tzv. Laplaceův démon 🙂 ). Dejme tomu, že máme možnost nahlédnout do budoucnosti – následujícího dne. Přesuneme se do nejvyhlášenější herny Monte Carla a sledujeme stůl, na němž se hraje ruleta o nejvyšší částky. V určitém přesně vymezeném čase: 25. 11. ve 20 hodin 17 minut a 10 sekund padne číslo 14. Máme tedy informaci: se stoprocentní jistotou víme, co stane zítra v uvedeném čase. Z našeho pohledu, tedy následujícího dne, nezbývá než zařídit, abychom před roztočením rulety na číslo 14 vsadili nejvyšší povolenou sumu, a 36 násobek vsazené částky je náš!
Jaké překvapení, právě padlo číslo 14 🙂
Ben Affleck ve sci-fi filmu Výplata natočeného podle povídky Philipa K. Dicka. Pomocí složitého přístroje tu lze nahlédnout do blízké budoucnosti.
Analogicky: Jestliže jsme tedy se 100% jistotou schopní dohlédnout, co se zcela jistě stane, o jakou jde oběť? O jaké jde riziko? A právě proto označil ve svém díle Šamkovič kombinaci (vynucený manévr s obětí, držme se nejjednodušší Botvinnikovy definice) za oběť nepravou, fiktivní. Víme, co se s jistotou stane v budoucnu, jsme schopní toto variantě, matematicky prokázat, dohlédnout do konce, nahlédnout do budoucnosti!
Reálná oběť
Na druhé straně pomyslné osy existují tzv. reálné oběti. Ty se vyznačují tím, že nejsme schopní dopočítat její důsledky a tedy nezbývá nežli použít (ve větší či menší míře) hodnotící algoritmy na konci často jen kratších variant.
Leonid Aleksandrovič potom dělil, podobně jako Spielmann o 35 let dříve, reálné oběti na ty, které uskutečňujeme v zahájení (vývinové, pronásledující krále, oběti k zamezení rošády, blokádní…) a v dalších fázích partie. Tam je nutné reálné oběti dělit podle klíče na dynamické (útok, iniciativa) a strategické (poziční výhody).
Dynamické, intuitivní oběti
Zde naše exkurze do jedné z teorií oběti končí. (Nečiňme stejnou chybu jako dnes celá řada nejen hlupáků, ale i renomovaných nezkorumpovaných vědců či myslitelů, a nevydávejme teorie za jedině pravdivá fakta!)
Je samozřejmé, že skupina intuitivních obětí nejsilnější figury na šachovnici naprosto vždy přiláká pozornost nejprve diváků, posléze analytiků a nakonec autorů. Zároveň je ukázkou vrcholného šachového mistrovství! Jak řekl klasik: „Reálné oběti jsou složitější nežli deset obětí střelce na h7!“
Šamkovičova skvělá brožura ‚Oběť v šachu‘ (1971) obsahuje tato slova: "Skutečná oběť zahrnuje radikální změnu charakteru hry, kterou nelze provést bez předvídavosti, fantazie a ochoty riskovat."
Leonid Aleksandrovič Šamkovič (1923-2005), šachová olympiáda, Malta, 1980.
Fenomén fenomén Alireza Firouzja
Když se před čtyřmi lety objevil na světové scéně mladičký íránský velmistr, musím se přiznat, že jsem zase po určité době byl u vytržení…z jeho schopnosti cítit v ostřejších pozicích pravé potřeby figur. Ty jsou nejšťastnější, mohou-li spolupracovat, a pokud má mladý šachista evidentní dar naslouchat jejich požadavkům (Kasparov tuto schopnost nazývá ve svých dílech specifickou intuicí) a k tomu je do šachu bezmezně zamilován, tedy i ochoten pracovat mnoho hodin denně, je vyhráno.
Mistrovství světa v rapidu a blicu v prosinci 2019 v Moskvě mne jen utvrdilo, že před sebou pravděpodobně máme nejtalentovanějšího šachistu 21. století.
Firouzja (podle mého nešťastně) změnil federaci, přestěhoval se do Francie, aby po covidové době získával další významné úspěchy. Pravda, své síly v turnaji kandidátů v polovině roku 2022 přecenil (evidentně ještě nešlo o ‚jeho cyklus‘), ale to již půl roku okupoval druhou příčku světového ratingového žebříčku, překročiv hranici 2 800 ELO bodů. Ještě v loňském roce na podzim zazářil na tradičních turnajích v Saint Louis…aby se na řadu měsíců ze šachového života vytratil.
Bez práce nejsou koláče!
Moje naděje, že v té době intenzivně trénuje se rozplynuly, a informace o jeho nových zájmech a podnikání nevěstily pro šach nic dobrého. Samozřejmě, ve 20 letech dnes ani ty nejinteligentnější mladí lidé neuvažují jako dříve, a degradující západní civilizace činí vše proto, aby mládež obecně hloupla, nežli studovala. Přesto nedokážu pochopit, co mladík s IQ jistě kolem 180 ‚vidí‘ zajímavého v oboru módního návrhářství…
V každém případě se Alirezovy výsledky logicky výrazně zhoršily a fiasko na letošním postupovém turnaji na Ostrově Man bylo již podle mne jasným varováním, že Firouzjova kariéra se může ubírat stejným směrem jako před několika lety Číňana Wei Yiho…
Bez komentáře!
Bez dámy, ale ve svém živlu
V době, kdy píšu tyto řádky, probíhá opět v hlavním šachovém městě USA Saint Louis každoroční série turnajů rapidu, bleskovém šachu, zakončená vážným turnajem. Žádným obzvláště zářivým dojmem na mne zatím Alirezova hra nepůsobí (pravda, nesuď dne před večerem)…krom jedné rapid partie. Ta by zcela jistě vešla do dějin, pokud by její výsledek byl rezultativní.
Jak byste pokračovali bílými?
Firouzja v ní ve stylu starých mistrů, připomínaje nejvíce Rašida Nežmetdinova, o kterém bude ještě řeč níže, obětoval intuitivně dámu. Tento skvost nyní tedy čtenářům nabízím k pobavení, zamyšlení a případně i vážnému studiu.
Ve stylu Rašida Nežmetdinova
Rašid Gibjatovič Nežmetdinov (1912-1974)
O mém velkém šachovém oblíbenci Rašidu Gibjatoviči Nežmetdinovovi jsem asi před osmi lety napsal celou práci, nebudu zde tedy opakovat ani v krátkosti jeho životopis. Soustředím se pouze na téma tohoto příspěvku. Obě jeho intuitivní oběti dámy vešly do historie, přesto mám ale zato, že minimálně jedna z nich nebude většině čtenářů známá. Druhá ukázka – bitva proti budoucímu několikanásobnému účastníku turnaje kandidátů Lvu Abramoviči Polugajevskému – je tak složitá a obsažná, že jsem ji musel opět uvést dvakrát: ve zkrácené podobě, a pro zájemce potom celou v plně komentované verzi.
Nejprve však opět uvedu diagramy z obou partií a ponechám milému čtenáři prostor pro vlastní nápady:
V prvním diagramu táhne bílý, v druhém černý.
Glosy k partii by jistě nebyly úplné, pokud bychom nevzpomněli reakci ostatních hráčů v turnajovém sále. Většina z nich 'zapomínala' na svoji partii a prakticky všichni se rozmístili okolo stolku, kde probíhala tato partie. Asi nejkvalifikovanější divák David Bronštejn nezvedl asi dvě hodiny od pozice vůbec zrak! Možná, že v těchto chvílích Nežmetdinovovi záviděl...
