Vím, že se opakuji a neměl bych. Nikoli však proto, že mnoho partií je „zdobeno“ (nejen taktickými) hrubkami, které doslova střídají jedna druhou, ale proto, že se situace neustále zhoršuje! Kladu si otázku: kam dál lze ještě dospět? Jak hluboko může úroveň hry některých, i elitních, šachistů ještě klesnout?! Pravda, vyřazovací systém na dvě partie je sám o sobě nastaven tak, aby množství překvapení nikdy nekleslo pod úroveň, kterou lze mimo jiné nazvat „vysoce zábavnou“. Jenomže například vzdát v druhé partii zápasu remízovou koncovku (Wesley So)? Nebo hrát stylem „ono to nějak dopadne“!? (Nepomnjaščij, Abdusattorov)?
Pravda, diváci si jistě opět přijdou na své. Vždyť z čeho jiného než z viditelných chyb bychom se měli bavit i učit? A tak jsem před i v průběhu čtvrtého kola sestavil štíhlou, dohromady ladící mozaiku podle mého nejzajímavějších momentů dosavadních bojů.
Aktuálně vypadá postupový pavouk takto:
Šok nejen pro fanoušky
, který snad nejlépe charakterizuje dosavadní průběh světového poháru se odehrál na závěr druhé partie druhého kola Stremavicius,T (2531) vs. So,W (2764)
Bílý právě táhl 73.Ke3. Wesley minutu podumal a - jak můžeme vidět v úvodním videu - poté podal na znamení kapitulace protivníkovu ruku! Pravda, černý stál v koncovce poměrně dlouho zcela na prohru, což i psychologicky vysvětluje jeho konání, ale přesto! Pozice diagramu se nachází v naprosté rovnováze a černý měl tedy remízu na dosah. Stačilo se zamyslet, i když v pozici diagramu již Wesley neměl času nazbyt. Výraz jeho tváře ovšem mluví za vše!
Situace na šachovnici není tak jednoduchá jako před řadou let, kdy se Samuel Shankland vzdal Girimu rovněž v remízové koncovce (pevnosti), zato tu s mnohem tragičtějšími následky. A aby toho nebylo málo, video navíc jasně ukazuje, že Wesleyho protivník přijal kapitulaci s takovým klidem... nu, myslel si totéž.
My se samozřejmě podíváme, kde je zakopaný pes, ale přesto vyzvu zejména zdatnější šachisty, kteří tuto sportovní tragédii neviděli: dokážete se dopočítat do remízy?
Následující videoanalýza velmistra Sergeje Makaryčeva se samotnou koncovkou zabývá okolo 21. minuty.
Jako nůž máslem, ale…
Vincent Keymer a Arjun Erigaisi procházejí turnajem zatím jako nůž máslem a se shodným výsledkem +3 =1 se v současné době přetahují o čtvrté místo světového ratingového žebříčku. Za normálních okolností bych je tipoval na hlavní favority turnaje, ale v Goa se opravdu může stát snad všechno.
Oběma favoritům jsem se však v tomto příspěvku (zatím?) věnovat nechtěl. Podívejme se raději, jakým způsobem Erigaisi porazil jednoho ze svých soupeřů.
V partii Petrov vs. Erigaisi se bílý dopustil hrubé chyby (přesněji řečeno hned několika), nad nimiž bychom se dříve možná ještě pozastavili a zamysleli. Jak se něco takového může stát ve vážné partii?
Bílý právě táhl 36.Dc4?, když po 36…Jxb4 plánoval 37.Dg4??.
Touha po věčném šachu bílého zjevně přemohla tak, že přestal vnímat nové okolnosti pozice. Jak byste černými pokračovali?
Moje databáze, v níž shromažďuji a třídím hrubé chyby, se tedy výrazně nafoukne — ale kvůli nim samotným nemá smysl se tím příliš zatěžovat. Hrubek bude vždycky dost, protože člověk je tvor omylný. Otázkou ovšem zůstává: kolik je vlastně dost?
Pohroma favoritů
Pojďme si raději posvítit na „proval“ favoritů. Jak se vůbec mohlo stát, že tolik velmi silných velmistrů — stejně jako Wesley So — opustilo turnaj už po 2. či 3. kole a nejspíše odcestovalo?
Ani nevím, od kterého z nich začít, tedy kterého z nich v krátkém příspěvku upřednostnit.
Horkokrevný Nodirbek
Hrobem sympatického — a někdy si říkám, že možná až „vždy příliš bojovně naladěného“ — Nodirbeka Abdusattorova se tentokrát stal „proslulý“ online blicař, peruánsko-mexický velmistr Martínez Alcantara.
V první partii minizápasu, v níž měl Nodirbek bílé, vznikla po 16. tahu bílého následující pozice:
Tu si dovolím položit — z určitého úhlu pohledu — snad jednu z nejtěžších otázek, které jsem vám kdy, milí čtenáři, položil: Jak byste hodnotili vyhlídky stran?
Řešení i celou partii můžete prostudovat v přehrávači a ve zkrácené podobě zhlédnout také v ruskojazyčném videu.
Čtenářům vřele doporučuji, aby si po studiu či přehrání této nesmírně obsažné partie ještě našli čas a zhlédli popartiový rozbor Alcantary ve studiu. Tedy upřímně – kdyby měli mistři a velmistři či velmistryně, které jsem vychoval před dekádami let, tak chabé vědomosti a vadná hodnocení, jaké předvádí mexický velmistr, asi bych tehdy o jejich schopnostech a talentu vážně zapochyboval. Otevřel tenhle mladík někdy nějakou knihu napsanou před svým narozením? Vždyť on vzniklým pozicím většinou vlastně vůbec nerozuměl…
Nastal čas na odvety. Jenže… na zakázku se černými vyhrát nedá…
Svanovi všichni svatí na poslední sekundě
Jak se asi cítil mistr světa ve druhé partii třetího kola proti německému velmistru? Partii Gukesh vs. Svane,F založil (alespoň mám ten dojem) černý na myšlence vyhnout se zbytečným zápletkám a druhou remízou se propracovat k tiebreaku. Gukesh postavil svou oblíbenou výstavbu italského pianissima — o čase na hodinách v zahájení darmo mluvit. Německý velmistr však jakoby tahal nejlepší, či alespoň velmi dobré, tahy z klobouku. Ale i jinak: kolikrát se stane, že před časovou kontrolou zahraje soupeř svůj 37. tah na posledních pár desetinách sekundy??
Jistě se vám to stalo také. Na co soupeř sáhne, to mu ten den vychází — propočet, varianty, drobné léčky — a pozice se vám líbí čím dál méně…
Frederiku Svanovi se navíc podařilo získat takový druh pozice, a posléze i koncovky, kterým mladý Gukesh (zatím?) prostě nerozumí. Nejzrádnějšími koncovkami jsou prý jezdcovky — zvlášť ty se všemi čtyřmi figurami. V této partii se to potvrdilo na sto procent.
Zde je k dispozici celý prostříhaný záznam partie.
Daleko nejkvalitnější kratší analýzu jsem našel po několika dnech na ruskojazyčném ukrajinském webu Alexeje Pugače. (Tu je možné si pustit anglický AI dabing.)
Janův zanedbaný koncert
Až tak může po prvním rychlém přehrání vypadat Nepomnjaščiho nepovedená partie — opět bílými figurami. Karamboly Jana potkávají častěji než jen tu a tam; zde mám však dojem, že si je vybral minimálně měsíce, ne-li rovnou léta dopředu. Tuhle partii už tak nějak nemám sílu analyzovat.
Čtenáře však možná bude zajímat, jak si s rozborem poradil sám Jan Alexandrovič, s jakou počítačovou technikou pracuje a také jeho vyprávění o tom, v jakých podmínkách se turnaj v Goa odehrává.
Jistě není bez zajímavosti srovnat jeho názory s vyjádřením naší dlouholeté jedničky - velmistra Davida Navary. To lze, myslím, nalézt například na webu sachy.cz.
Rozbor nešťasné partie začíná v čase asi 1 hodiny a 11. minuty.
Dubovova strategie
Sledujíce vystoupení Daniila Dubova — řekněme — v posledním roce, mají zainteresovaní lidé pocit, že na většinu turnajů jezdí spíše na dovolenou. Remízka tu, remízka tam — občas ale výhra, která stojí za to.
Už po třetím kole jsem téměř nabyl přesvědčení, že remízy ve vážných partiích a následné soustředění na tiebreaky nejsou náhodné, ale že jde o Daniilem vypracovanou strategii, kterak se probít turnajem co nejdál. Ostatně Dubov se nikterak netají tím, že vážné partie nehraje s takovou chutí jako rapid či blic.
Jenomže turnajový pavouk je neúprosný a ve čtvrtém kole mu přiřadil Praggnanandhu. Sledoval jsem pozorně některé záznamy z newyorského klání v blicu z prosince loňského roku, a tak si také dobře pamatuji, jak tehdy skončila jejich vzájemná bleskovka.
Na Praggově místě by se mi protivníkovo chování ani za mák nelíbilo — po vyhrané partii ani nepostavil figury, bystře odběhl — a měl bych mu co vracet. (Nutno podotknout, že tehdy byl po skončení posledního kola základní části prostě zvědav, zda postoupil do finále.)
Mezi perly turnaje jistě zařadíme rapid partii s efektní obětí a útokem na krále v centru Dubov vs. Meier. Jako bychom se snad vrátili do 19. století!
Nemohu si však odpustit poznámku: neznalost základních variant vídeňské hry ze strany německého velmistra je pro mne — dokonce i dnes — šokující!
Podrobnosti najdou čtenáři uvnitř rozboru v přehrávači.
Rapportovy oběti a kombinace
„U nejkrásnějších momentů nechybí Richard Rapport!“ Nejenže by asi i tentokrát vyhrál cenu za nejkrásnější oběť roku — v partii proti Praggnanandhovi —, ale radost divákům přináší snad v každém turnaji. Na závěr malé poloexkurze nemohu vynechat efektní závěr druhé partie druhého kola Rapport vs. Supi.
Černý stojí hůře, koho by však napadlo, že v příštím tahu partii vzdá?! Následovalo 26…Va8?? (další do sbírky taktických hrubek).
Jak bílý zakončil partii?
Milovníci Alapinova systému v sicilské jistě uvítají krátký rozbor celé partie!
Zatím tedy víme, koho v příštím roce v turnaji kandidátů už neuvidíme. Goa nám však zatím nejenže nedává úplnou odpověď na otázku, koho naopak uvidíme — ostatně, jak by mohla —, ale navíc slibuje ještě řadu překvapení.
Nebo se přece jen vše vrátí do očekávaných kolejí a zbylí favorité zůstanou v indickém letovisku až do konce listopadu?
