Nebo spíše Cozio-Steinitzova obrana španělské hry vzniká po tazích 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 Jge7. Následující příspěvek slouží coby ochutnávka k ‚černé‘ databázi, kterou si můžete na stránkách školy šachu objednat a zakoupit v sekci Služby.
Musím se přiznat, že ač jsem měl o tomto systému jisté povědomí už jako dorostenec, dlouhá léta jsem – v souladu s tehdejšími názory světoznámých autorů monografií – považoval obranu za nesprávnou, podobně jako Smyslovovu obranu 3…g6 nebo třeba tzv. Alapinův systém 3…Sb4. Jenomže doba se dramaticky změnila a hrajíce černí 3…Jge7 ‚neriskují‘ samozřejmě více, než počáteční malou nevýhodu v pozici. Nu, ale zeptejme se: má černý jisté vyrovnání třeba v mnohém známější klasické či tedy Cordelově obraně 3…Sc5? Pokud se nechcete nechat ‚zahltit na věčné časy variantami berlína‘, nebo se pustit do 3…a6, kterak se tedy se španělskou hrou vypořádat? Získat slušné hratelné a méně známé pozice?
K myšlence podívat se na Cozio-Steinizovu obranu mě ovšem přiměla až jedna z nejkrásnějších partií sehraná na Světovém poháru v Baku Lagard vs. Praggnanandhaa. Nu, a potom šlo již vše ráz naráz! Nejprve jsem sám pečlivě partii zanalyzoval, porovnal svoje výstupy s několika video analýzami a počal systém studovat pěkně od počátku.
Výsledek svojí práce tedy nabízím váženému čtenáři, a zde předkládám malou ochutnávku, co lze v sestavené databázi mj. nalézt. Tedy pojďme na to!
1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 Jge7
Nese většinou název Coziova obrana podle italského šachisty 18. století Carla Cozia. Při pohledu do monografií však spíše narazíme na (stejně jako 3...d6) jméno prvního mistra světa, například dle partie Blackburne,J-Steinitz,W, Vídeň 1873. Ta je právě citována v knihách. Pražský rodák tak ovšem jednak hrál daleko dříve, a později dokonce v klíčových střetech!
Statisticky jde dnes zřejmě o 6. nejoblíbenější postup, který v 'popularitě' předstihuje i Birdův systém 3...Jd4 a ‚statečně‘ na svém postupu po žebříčku výše pracuje!
Samozřejmě, že za jinak starým postupem najdeme dnes i jména absolutní světové špičky, v drtivé většině případů jde ale (též samozřejmě) o blic či rapid partie.
Stará literatura byla obecně mnohem náchylnější k nejrůznějším nedostatkům v postavení figur či pěšců, a k tomu samozřejmě z dnešního pohledu zcela nedostatečně konkrétní. A tak se v ní můžeme dočíst nejen o tom, že postup je méněcenný (to bylo lze tehdy ještě možné považovat za eufemismus), protože nejenže omezuje v pohybu, ale přímo blokuje jak nejsilnější figuru, tak blízkého druha ve zbrani střelce f8.
„Jenomže stačí učinit Je7-g6 a nedostatky rázem mizí ještě s přidanou hodnotou, protože klíčový forpost výstavby, pěšec e5, je podruhé chráněn!“ odpověděli bychom nejspíše dnes.
Cozio-Steinitzova obrana vešla samozřejmě znovu ve známost v době, kdy se hledají nové a nové (někdy jakž takž) schůdné cesty, kterak co nejdříve vybočit s notoricky známých teoretických cest. Navíc se ukázalo, že ji rozhodně nelze označit za horší nežli celou řadu klasických obran španělské hry (klasické obrany = černý reaguje jinak nežli 3…a6). Černý tedy užitím dlouho zapomenuté a v archivu uložené obrany nikterak ‚nepřehání‘.
Analogie, bluf nebo léčka?
Než se posuneme v naší ochutnávce dále, chtěl bych ještě čtenáře pobavit, ale hlavně poučit, jedním příběhem. Zároveň budeme moci posoudit, co je dnes již přípustné, i když v očích většiny ‚stále‘ méněcenné, a porovnat toto s naším novým, docela dobře hratelným, nápadem, tedy Cozio-Steinitzovou obranou.
Podívejme se nejprve na dva diagramy:
Zatímco na prvním vidíme jednu z celkem běžných pozic Coziovy obrany po tazích 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 Jge7 4.d3 Jg6 (v mojí práci dáváme přednost 4…a6), na druhém diagramu se stalo něco podivného. Černý rozehrál berlínskou obranu 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 Jf6, bílý odpověděl tzv. antiberlínem 4.d3, načež černý reagoval tajnosnubným 4…Je7! „Co to má být?“ zeptá se možná čtenář, a není vyloučené, že se podiví hned dvakrát. Konkrétně uvažující šachista rázem vidí nekrytého pěšce e5, poté ale odsoudí i ‚závin‘ a ztrátu času (vždyť černý zřejmě ztratí nejméně ještě jedno tempo), deduktivní typ hráče zauvažuje zřejmě v opačném pořadí, ovšem s tím, že výsledek úvahy – resumé bude totožné: slabý tah, vlastně nesmysl.
Jak je ale potom možné, že tak hráli dokonce ve vážných partiích takoví šachisté extra třídy a trvalí členové klubu 2 700 jakými jsou super velmistři Richard Rapport nebo Wesley So? Prvně jmenovaný dokonce v roce 2021 ve vážné partii proti 16. mistru světa Carlsenovi!
Paradoxem je, že jsem v trénincích celá léta používal antiberlín s 4…Je7 coby klasickou ukázku blufování. Bílý nemůže (jak si i méně znalý čtenář snadno zjistí) pěšce e5 vzít 5.Jxe5?, protože po 5…c6 ztrácí figuru.
Jak vlastně definovat bluf? Všichni víme co je Léčka. Pokud ji nastražíte, váš oponent disponuje dvěma možnostmi: 1/ do léčky spadne a ublíží si (v praxi tedy dojde k prudkému negativnímu obratu ‚upadnuvšího‘) nebo 2/ léčku prohlédne, a v tom případě se bojuje dále za nezměněného hodnocení pozice! Bluf (blef) se však od léčky liší v bodě 2! Pokud protivník bluf prohlédne, dojde k obratu též, ovšem tentokráte v neprospěch aktivní strany (tedy té, jež bluf nastražila).
Někdy v 80. letech jsem myslím v jedné Suetinově brožurce viděl přesně stejný diagram. Představoval klasickou ukázku blufu (dokonce byl uveden mezi prvními tedy nejjasnějšími ukázkami). Samozřejmě, že více jak 20 let jsem tedy vyspělejším svěřencům vysvětloval rozdíl léčka vs. bluf právě i na této ukázce ještě s vysvětlením, že v praxi lze korektně blufovat pouze ve specifických situacích; jestliže je kupříkladu pro sportovní výsledek lhostejné, zda remizujeme či prohrajeme (poslední kolo turnaje, soutěže družstev…).
Ač tedy praxe a konečně i počítač ukazuje, že tah 4…Je7 je léčka a nikoli bluf, protože hodnocení pozice není poté nikterak tragické, na druhé straně musíme konstatovat, že ‚naše‘ Cozio-Steinitzova obrana, ač neobsahuje žádnou léčku, představuje elastičtější rozmístění jezdců a černý má mnohem vyšší šance na plnoprávnou hru.
Studium a ukázky
Pro čtenáře jsem v této ochutnávce systému připravil následující schéma, které bude více méně dodržováno i v kompletní databázi. Nejprve ochutnáme roztomilé miniatury, potom se vrhneme do víru zápletek klíčové vzorové partie (a hlavní varianty systému) Lagard vs. Praggnanandhaa a ukázky zakončíme partiemi, v nichž bílý reaguje buď klasicky 4.d4 nebo naopak moderním 4.h4.
Jak jsem se již zmiňoval, jakýmsi startovním výstřelem našeho zájmu o starou Cozio-Steinitzovu obranu by se zřejmě nejen pro nás (to ale ukáže budoucnost) měla stát následující skvostná partie geniálního mladého indického šachisty.
Ještě snad dodám, že všechny ukázky, které v databázi vážený čtenář nalezne, obsahují multifunkční slovní poznámky. To znamená, že se studující může v případě zájmu obohatit i v jiných oblastech strategie a taktiky, než jen samotných úvodních tahů. O co jde? Přejde-li například studovaná partie do koncovky, bývá zvykem mnoha autorů ‚dojet partii do konce‘ bez jakéhokoli dalšího vstupu. Podle mého soudu je však takové počínání chybné! Následující partie se – pravda – do koncovky nedostala, zato se z ní můžeme poučit v tématu ‚strategie útoku na krále v centru‘. Nu, a samozřejmě nejen to! Vždy je přece lepší čtenáře obohatit. Vždyť dnes není nic snazšího, než pro někoho třeba naopak ‚nezáživnou vatu‘, prostě při studiu přeskočit nebo rovnou vymazat!
V boji proti Cozio-Steinitzově obraně mohou samozřejmě bílí volit z celé palety možných reakcí. Ochutnávku zakončíme dvěma partiemi, v nichž bílí volili jednak klasickou cestu 4.d4, jednak moderní 4.h4.
Zájemci o kompletní databázi ve formátu cbv nebo pgn, spolu se slovním úvodem ve formátu pdf, mohou autora kontaktovat pomocí jednoho z emailů uvedených na stránkách níže. Cena celého studijního materiálu činí 800,- Kč.
Dodatek k ochutnávce
Několik týdnů poté, co jsem dopracoval databázi Cozio-Steinitzovy obrany, byla jako na zavolanou v Amsterdamu, v rapid turnaji Levitov Chess, sehrána brilantní partie Anand – Mamedjarov.
Nevěřil jsem svým očím - dvojnásob! Co se to se světem děje?? Zhruba ve stejné době, kdy v parlamentu druhé největší země světa poslanci a předseda vlády ve stoje tleskají hauptsturmführerovi SS, stojí bílými 15. mistr světa v Cozio-Steinitzově obraně španělské hry po deseti (sic!) tazích na prohru!
Brilantní miniaturu, která bude samozřejmě do databáze začleněna, můžete zatím shlédnout na videu…
Je zřejmé, že složité zápletky praxi téměř neznámé pozici vyžadují detailní průzkum, který čtenář samozřejmě v zakoupené databázi najde.
