Nu ano, vím. Videosérie, jež uvádím, většinu šachistů neosloví. Mnozí mladí šachisté totiž mimo jiné žijí v iluzi, že dnes se hraje mnohem lépe. Přesto jsem se přesvědčil, že i nemálo čtenářů, kteří historii naší krásné hry znají podrobněji, videa níže ocení. Tomuto přeludu totiž nepodlehli a právě pro ně jsou určena. Nejsem sám, komu při sledování „oživlých fotografií“ mistrů světa běhal mráz po zádech! Myslím, že každý si tu najde svého oblíbence.
A milí čtenáři „mojí krevní skupiny“, znáte podrobněji dějiny zápasů o titul mistra světa? Od počátků, roku 1886, až do současnosti? Na začátek příspěvku jsem tedy vložil snad nejpřehlednější video i k tomuto tématu.
Historie zápasů o titul mistra světa
Ruský jazyk se, žel, již před dekádami let přestal ve školách povinně vyučovat, a dnes už není možné si jej ani zvolit coby doplňující jazyk k povinné angličtině. Proto jsem hledal i videa, která by poskytla podobnou informaci v AJ. Povětšinou jsem se však střetl s jakýmisi propagandistickými bláboly typu „kolik alkoholu vypil Alechin před partií“ nebo dokonce, že byl v roce 1946 v Portugalsku zavražděn sovětskou tajnou službou NKVD. No to určitě… maje již v kapse příslib zápasu proti Botvinnikovi!
„Moji milí konspirátoři, slyšeli jste někdy o Occamově břitvě?"...
Následujcí krátké video v angličtině je tedy pouze lehounkým shrnutím historie mistrů světa, resp. zápasů.
Zdroj
Nežli uvedu hlavní videa příspěvku, sluší se uvést zdroj. Mám rád hezké studie i dějiny, a tak mně kanál Шахматные заметки (Šachové zápisky) ihned padl do oka. Z každého vyřčeného slova autora je navíc cítit obrovská láska v šachu!
https://www.youtube.com/@chess_notes/videos
AI přivedla na obrazovku šachové velikány
Nakonec mně to stejně nedalo! Dva velikány a největší oblíbence mého dětství jsem prostě musel z videí vydělit a vytvořit dvě samostatná kratická videa.
Nikoli vše dnes AI zvládne. V poslední sekvenci tedy já osobně Capu nepoznávám; spíše vhodného herce, který by ho mohl docela dobře ztvárnit ve filmu…
Podívejme se nyní na první video. Hned pod ním jsem vždy pro lepší orientaci umístil časové kódy. Tedy kterou významnou osobnost AI právě oživuje. Mistři světa jsou vyznačení tučným písmem.
Jste zvědaví milí čtenáři? Tedy dosti slov a pojďme na to!
Jefim Bogoljubov; 00:53 Alexander Alechin; 01:38 David Bronstein; 02:25 Adolf Andersen; 03:10 Ernst Grünfeld 03:56 Louis Paulsen; 04:43 Samuel Reshevskij; 05:29 Richard Réti; 06:14 Richard Teichmann.
Henry Blackburne; 00:53 José Raúl Capablanca; 01:38 Michail Čigorin; 02:22 Johann Zukertort; 03:07 Reuben Fine; 03:52 Harry Nelson Pillsbury; 04:37 Henri Rink; 05:22 Siegbert Tarrasch; 06:07 Michail Tal.
Michail Botvinnik; 00:53 Max Euwe; 01:38 Leonid Kubbel; 02:23 Emanuel Lasker; 03:07 Frank Marshall; 03:53 Miguel Najdorf; 04:37 Akiba Rubinstein; 05:23 Wilhelm Steinitz; 06:08 Savelly Tartakower.
Paul Keres; 00:52 Paul Morphy; 01:37 Aron Nimcovič; 02:22 Karl Schlechter; 03:07 Vasilij Smyslov; 03:52 Solomon Flohr; 04:38 David Janovskij; 05:22 Tigran Petrosjan; 06:08 Alexej Trockij.
Hraje se dnes lépe? Opravdu?
Žel, většina mladých šachistů žije dnes svým životem do takové míry, že je nezajímají nejen velikáni minulosti, kteří nás již dávno opustili. Okázalý nezájem projevují jak k žijícím mistrům světa, tak i bývalým šachistům světové extratřídy.
Před několika lety jsem slyšel od svého kolegy a dlouholetého spolupracovníka vyprávět naprosto typickou příhodu. Vlastimil Hort – mj. nejúspěšnější český či československý šachista a někdejší světová ratingová šestka – měl po sehraném dětském turnaji krátkou přednášku s následnou besedou. Hned po několika minutách po začátku však maminka dvou mých tehdejších svěřenců zavelela: „Už musíme jet, je pozdě!“ Ona sice neví, kdo byl Vlastimil Hort, ale hlavně je přesvědčena, že chlapci se musí v pravidelnou hodinu navečeřet! Protože nezájem a lenost dětí z jedné strany a chybějící empatie rodičů z druhé je dnes jedním ze základních projevů západní civilizace, už dávno mě takový přístup nepřekvapuje.
Více jsem byl ovšem překvapen nedávným video rozborem Daniila Dubova. Ne, nemám na mysli kvalitu rozborů, ty jsou prostě úžasné a patří k tomu nejlepšímu, co lze na internetu zhlédnout. Jen si Daniil Dmitrijevič nemohl tak nějak vzpomenout, ve kterém roce se narodil 12. mistr světa Anatolij Karpov…
„Co si budeme povídat, dnes se šachy hrají mnohem lépe,“ prohlásil před časem v rozhovoru jeden z indických supervelmistrů Arjun Erigaisi. Právě tu může být zakopaný pes. Každá další generace si samozřejmě myslí, že je chytřejší nežli předchozí. A tak i Erigaisi, aniž by přes svoji kolosální pracovitost – věřím – znal třeba i jen nejslavnější Alechinovy partie, vysloví bez ostychu takový názor.
Nechci a nebudu zde rozebírat, zda se dnes hraje kvalitnější šach než dříve, a obrovskému množství fanoušků tak například narušovat jejich přesvědčení, že Magnus je nejsilnějším šachistou všech dob! S mým dávným svěřencem a předčasně zesnulým velmistrem Petrem Neumanem jsme o tom před lety vedli nekonečné debaty. Téma by si zasloužilo samostatný článek, spíše však celou knihu. Tedy jen krátce.
Dnešní generace šachistů ví zcela jistě o šachu mnohem více. Zaměřme se však nyní na pravděpodobně nejdůležitější oblast šachu – propočet variant (jeho jednotlivé složky – podmnožiny ponechme nyní stranou). Víme, že v procesu propočtu dochází mj. k mentálně extrémně náročné práci. Existuje zde jistá podobnost s řešením složitých matematických úkonů nebo jinak: jako byste v duchu násobili čísla či dokonce počítali složitou rovnici!
První porovnání na vědecké bázi uskutečnil již těsně po II. světové válce nizozemský mistr a psycholog Adrian de Groot (1914-2006). Tedy pokud se zde nebudu zmiňovat o pracích sovětských psychologů.
Šachisté a matematici
Ve způsobu myšlení šachisty a matematika najdeme mnoho styčných bodů. Činnost šachistů a analogie práce matematiků demonstruje přehledně následující tabulka.
Shrnutí mentálních podobností:
| Šachové myšlení | Matematické myšlení |
| Propočet variant | Algoritmické řešení |
| Typické pozice (vzorce) | Abstraktní symboly |
| Paměť | Logická struktura |
| Strategie a plán | Deduktivní logika |
| Intuice a heuristická analýza | Odhady a aproximace |
Schopnost propočtu v hypotetickém testu
Zkusme si tedy milí čtenáři zodpovědět tuto otázku; nebo lépe, představme si následující hypotetickou situaci:
Otestujeme matematické schopnosti – pro začátek například násobení pětimístných čísel – následujících velikánů. Dále se samozřejmě bude úroveň úkolů zvyšovat (obdoba šachového testu – složitého propočtu pozic typu houštiny nebo třeba IQ testu obsahujícímu Ravenovy progresivní matice).
Našeho hypotetického testu se účastní tito matematičtí géniové:
Carl Friedrich Gauss (1777-1855)
Leonhard Euler (1707–1783)
Srinivasa Ramanujan (1887–1920)
John von Neumann (1903–1957)
Henri Poincaré (1854–1912)
Kurt Gödel (1906–1978)
Grigorij Jakovlevič Perelman (1966);
mladou generaci zastoupí současný rychlý lidský kalkulátor Neelakantha Bhanu Prakash (1999).
Vítězem propočtu se stane ten z matematiků, který první bezchybně vyřeší sérii stejných příkladů!
Závěr
Jste si jisti, že dnešní lidské kalkulačky jsou rychlejší a výkonnější nežli například v 17. století?
Nebo: Jste si zcela jisti, že mladý Fabiano Caruana (v mládí byla všeobecně známá jeho snaha vše za šachovnicí spočítat) počítal šachové varianty rychleji a přesněji nežli Alexader Alechin?
Schopnosti analýzy
Se samotným propočtem variant potom samozřejmě souvisí i schopnost analýzy pozic. Jestliže složité propočty za šachovnicí, coby jakási analogie matematických a kombinatorických schopností, je především dána sudičkami do vínku - talentem od Boha, samotné analytické návyky se dají trénovat s větším úspěchem.
Pro některé zkušené šachisty nebude žádným objevem konstatování, že mladá generace šachistů dnes vlastně v pravém slova smyslu analyzovat pozice neumí! Také proč? Vždyť za ně přece všechnu práci vykonají enginy!
Pokud bychom tedy měli porovnávat minulost a současnost: dnes mají šachisté více znalostí, protože teorie zahájení a částečně i střední hry a koncovek se stále vyvíjí.
Otázkou však zůstává, zda schopnost samostatného rozboru – ony hodiny úmorné práce – s cílem dosáhnout objektivního hodnocení pozice, výhody dnešní doby minimálně nekompenzují…
Ach ty koncovky
Je všeobecně známé, že mladí šachisté ve většině případů nejenže neradi rozehrávají koncovky, ale v nich doslova tápou. Tohle platilo nejen v historii, době mého mládí (sám jsem toho byl zářným příkladem 🙂 ), ale je příznačné i dnes.
Avšak to, co dokáže vytvořit snad přírodou nejobdarovanější šachista současnosti Alizera Firouzja, ale nikoli zřídka i současný mistr světa Gukesh, nad tím se musí exmistři světa Karpov, Kasparov, Kramnik či samozřejmě Carlsen nejen pousmát, ale – dle své nátury – třeba i rozchechtat…
Nikdy nemyslím na budoucnost. Přijde i tak dost brzy
řekl údajně Albert Einstein. Ale přesto: krátká video ukázka z filmu Idiocrazy (2006) z možné dystopické budoucnosti vysvětlí – pravda, v humorné formě – moje úvahy i obavy možná lépe, nežli dlouhý text.
Bez nadsázky vystihuje situaci, ke které se, žel, zřejmě kvapem blížíme, geniální povídka Isaaca Asimova The Feeling of Power. V České republice, a předtím v ČSSR, vyšla pod názvy Pocit moci či Pocit síly.
