[Event "Trapeni s Fischerem"] [Site "?"] [Date "1961.??.??"] [Round "11"] [White "Reshevsky, Samuel"] [Black "Fischer, Robert"] [Result "*"] [Annotator "Bilek,J,Fischer,R"] [SetUp "1"] [FEN "r1b1qrk1/2pn2bp/1p1p2p1/p2Pp3/2PnN3/3N1P2/PP1BB1PP/R2Q1RK1 w - - 0 16"] [PlyCount "17"] [EventDate "1961.??.??"] [EventType "match"] {[%csl Yd4,Ye2][%evp 0,17,-20,-23,19,16,15,15,16,16,19,17,15,18,17,14,17,3,6, 20] [#]} 16. Re1 {[%cal Ge2f1] [#]Zásadní moment, který mi bránil v poklidném spánku! Tehdy se mně totiž zdál následující Fischerův postup naprostým pozičním rouháním a jeho navazující vysvětlující komentář více než absurdní.} ({Bílek,J (2024): Počítač vnáší do Fischerovy úvahy první korekci a přidává plné vyrovnání i po logickém dokončení vývinu} 16. Rc1 {, načež naopak 'skok po střelci'} Nxe2+ $143 ( 16... Rf7 $1 17. b3 Qf8 $1 $11 {[%cal Gg7h6]}) 17. Qxe2 $32 {nepovažuje za optimální. Například:} Nf6 18. Ndf2 $1 $14 {[%csl Ye2,Ge4,Yf2,Yf3][%cal Yb2b3,Ya2a3,Yb3b4,Yc4c5] [#] Překrytí strategicky důležitého forpostu Je4 by vedlo sice k malé, zato dlouhodobé poziční přednosti.} Nxe4 19. Nxe4 Bf5 20. Nc3 $1 Rf7 21. g4 $1 Bd7 (21... Bc8 $142 {s plánem Sb7 a c6 (Df8).}) 22. Ne4 {[%csl Ge4,Rg7] [#]}) ({Silné je} 16. Ndf2 {[%csl Ge4][%cal Ge2d3] [%mdl 2080] [#] s intencí mimo jiné Se2-d3. A přesto, ani v této situaci nepovažuje v nejlepší redakci černý na nutné bělopolného střelce měnit! Počítač uvádí následující varianty:} Nc5 $1 (16... Nf6 $143 17. Nxf6+ Rxf6 18. Ne4 Rf7 19. Bd3 Qf8 20. Qc1 $14) (16... Nxe2+ $143 17. Qxe2 Nf6 (17... Nc5 18. Rac1 $14) 18. Nxf6+ Rxf6 19. Ne4 Rf7 20. b3 Bf5 21. g4 $1 Bxe4 ( 21... Bd7 $6 22. a3 $1 Qf8 23. Qe3 $1 Bf6 24. b4 $16) 22. fxe4 Rxf1+ 23. Rxf1 $14 {[%csl Gd2,Rg7] [#]}) 17. Nxc5 bxc5 18. Ne4 Rf7 19. Bd3 Qf8 $1 20. Qc1 $1 a4 $132 {/=}) 16... Nxe2+ {Fischer,R: "Jinak bílý střelec ustoupí na f1." Bílek,J (2012): "Neuvěřitelné", říkal jsem si tehdy při přehrávání partie. "Podle komentáře tedy považuje Fischer strukturálně zlého bělopolného střelce za silnejšího centralizovaného jezdce d4"; podle mého jiného hrdiny té doby A. Nimcoviče, diagonálního forpostu na úhlopříčce h8-a1!" Můj ambivalentní postoj k výměně na e2 ještě prohloubil fakt, že další průběh partie se mně zdál naprosto nepřesvědčivý z hlediska podání důkazů ať už za tu či onu stranu. Partie se mně zkrátka v celku ani trochu nelíbila. Až o dost později mě napadlo jakés takés vysvětlení, a pojal jsem i jisté podezření, že mnohými vysmívané, jinými chápané jako bonmot, tvrzení, že "nejhorší střelec je lepší než nejlepší jezdec", může v sobě mít racionálni jádro. Vězte, že Fischerova poznámka je samozřejme zcela správná a výměna na e2 též! Jak uvidíme v dalších ukázkách a zejména finálové partii určené k rozboru, královsky střelec plní velmi duležité obranné funkce (Steinitz!). Posiluje kontrolu bodů e4, f3 i g2 - tedy celý komplex bílých polí ve svém táboře. Nu, zatím se smiřme s tímto obecným a jistě nedokonalým objasněním. Bílek,J (2024): pohádky! Jak uvidíme níže, ústup střelce na f1 není ve skutečnosti na pořadu dne a už vůbec není poziční hrozbou!} ({Počítač stvrzuje naprostou dynamickou rovnováhu postavení standardním pokusem o výměnu strukturálně horšího královsko indického střelce manévrem} 16... Rf7 $142 $1 {[%csl Gd2,Rg7][%cal Ye8f8,Yg7h6] [#] (s intencí Df8 a Sh6) a možnost výměny na e2 ignoruje. Nepřímo se tedy ukazuje, že moje 'dětské názory' opírající se o druh vzdělání ruské resp. sovětské šachové školy bylo správné, zatímco Fischerovo 'střelcové pojetí' - řekněme - německého Steinitzovsko-Tarraschovského směru zde nefunguje. Poznámka o ústupu střelce zkrátka není v pořádku!} {"Jinak ustoupí střelec na f1," psal Fischer. Zachovejme se tedy tak v této variantě!} 17. Bf1 (17. Ng5 Rf8 18. Ne4 Rf7 $11) (17. Qc1 Qf8 18. b3 (18. Ng5 Re7 19. Ne4 Rf7 $11) 18... Nf6 19. Ndf2 Nxe4 20. Nxe4 Bf5 $11) 17... Qf8 18. Qc1 $1 Nf6 19. Ndf2 Nxe4 20. Nxe4 Bf5 {[%csl Gd4,Rf1] [#]} 21. Ng5 Rf6 22. Ne4 Rf7 23. Ng5 h5 $5 {[%mdl 544] [#]} 24. Nxf7 Qxf7 {[#]s plnou kompenzací za obětovanou kvalitu a dynamickou rovnováhou. Logický závěr ukazuje varianta} 25. Rd1 Bc2 26. Re1 Bf5 27. Rd1 Bc2 {s opakováním tahů.}) 17. Qxe2 Nf6 18. Ndf2 $1 { [#] Dále například:} Nxe4 19. Nxe4 Bf5 20. b3 Qe7 21. Bg5 Qf7 22. Rf1 $1 { [#] Problém černého (ač s dvojicí střelců) tkví v tom, že formální slabosti komplexu bílých polí v táboře bílého (leukopenie) není schopný využít. Na šachovnici došlo k výměně dvou párů lehkých figur a plán podryvu chráněné překážky na otevřené linii 'f' g6-g5-g4 tu není nikterak nebezpečný... a zřejmě ani proveditelný. Opět si vypomůžeme ilustrativní variantou:} h6 ({Tu odbočme od primárního problému boje Střelce proti Jezdci a zastavme se u koncovky, jež mohla vzniknout po rovněž celkem reálném průběhu:} 22... Bxe4 23. fxe4 Qd7 24. Rxf8+ Rxf8 25. Rf1 Rxf1+ 26. Kxf1 Qf7+ 27. Qf2 Qe8 28. Ke2 h6 29. Bd2 Qf7 30. Qxf7+ Kxf7 $14 {/= [#]Nejen znalý šachista by mohl být s takovým výsledkem střetu spokojen. Získal příjemnou končící hru, jak se dnes často říká s hrou na dva výsledky. Partie ovšem neopustila remizový koridor, protože vinou jedné slabiny, tu pěšce c7, popřípadě v dalším průběhu pěšce d6, nemůže černý s remízou neuspět. Proto nám také počítač ve větších hloubkách ukáže hodnocení buď mikroskopické výhody nebo rovnou vyrovnání. Před námi stojí jeden z příkladů rozdílu mezi lidským (subjektivním, praktickým, vždyť si představte, jak by dopadla partie hraná v blic) a počítačovým hodnocením ještě i s výhradou, že silnější šachisté samozřejmě 'koridor rozeznají', přesto ale v komentářích doby minulé by pozici znakem rovné hry zřejmě neoznačili. Jak jsem se již zmiňoval, domnívám se, že je tedy na čase hodnotící znaky rozšířit a 'uveřejnit' to, co minimálně silní velmistři dávno vědí! Pouze, stejně jako třeba o způsobu svého algoritmu výběru tahu (technika propočtu variant), "nejsou moc ochotní mluvit"...}) 23. Be3 g5 {[%cal Rg5g4] [#]} 24. Bd2 $1 $14 {[#] /= Lidské, tedy subjektivní, hodnocení se zde liší od počítačové rovnováhy!} (24. g4 $5) *